mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Výboj

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 323, 2019/6
 |  Téma: Výboj

Výbojem zpravidla rozumíme útok na cizí území, popřípadě uvolnění nahromaděné síly či energie, získání něčeho násilím. Značnou část lidských dějin tak můžeme chápat jako dějiny výbojů. Není to však výsada lidí, jak o tom svědčí článek Pavla Pipka Jak vosy dobývají svět. Na rozdíl od invazivních druhů hmyzu a rostlin lidé mají schopnost reflexe. V článku Staletími nezhojené jizvy Jana Černá rozebírá probíhající diskusi nad otázkou: „Vyžaduje blížící se výročí dobytí Mexika Cortésem historickou revizi, a dokonce snad omluvu?“ Nevím, jestli si někdo povšiml, že v té diskusi se do hry vrací kolektivní vina. Ale jak uzavírá svůj text dr. Černá: „Citlivá a kritická práce se svědectvími rozdílných kulturních pamětí […] je tím, co může současný interkulturní dialog obohatit mnohem více než efektní projevy a gesta politiků.“ A že to není úplně samozřejmé, dosvědčuje třeba to, co napsal ještě v duchu optimismu poloviny minulého století Stefan Zweig: „Dvacáté století shlíží na svět prostý tajemství. Všechny země jsou probádány, nejvzdálenější moře jsou zbrázděna. Končiny, které před jediným lidským věkem ještě blaženě svobodně dřímaly v bezejmennosti, slouží již otrocky potřebám Evropy, parníky plují až k dlouho hledaným pramenům Nilu. Viktoriiny vodopády, spatřené teprve před stoletím prvním Evropanem, vyrábějí poslušně elektřinu, poslední divočina, lesy na březích Amazonky, je promýcena, pás jediné poslední panenské země, Tibet, přerván. Slovo „Terra incognita“ na starých zeměpisných mapách a globech předepsaly vědoucí ruce, člověk dvacátého století zná hvězdu, na které žije. Již si zvídavá vůle hledá nové cesty, musí sestoupit k fantastické zvířeně mořských hlubin, nebo vystoupit do nekonečného vzduchu. Cestu, na niž dosud nevkročila lidská noha, lze najít už jen na obloze, a již ocelové vlaštovky aeroplánů vzlétají, závodíce v dosahování nových výšek a dálek od té doby, co se země prostá tajemství stala úhorem pro lidskou zvědavost.“1) 

„Ať lze říci o naší civilizaci cokoliv dobrého, jedno je jisté: její rozvoj nemá nic společného s harmonií.“

Stanislav Lem: Summa technologiae, Magnet Press, Praha 1995, s. 63

Spravedlivé je však dodat, že Zweig to psal jako oslavu oné „zvídavé vůle“. A ta provází kosmický výzkum, ať už se týká vysokých vrstev atmosféry Země, ostatních planet sluneční soustavy, nebo vzdáleného vesmíru. Článek M. Pauera, I. Kolmašové a O. Santolíka pátrá po blescích na Marsu. Zájem o rudou planetu nemusí být hnán jen zvědavostí. O jednosměrnou cestu na Mars se ucházelo hodně přes sto tisíc uchazečů.2) I kdyby těch (od)vážných, kteří by skutečně byli ochotni jít až do konce, byla pouhá tisícina, svědčí to o lidské povaze. Je v ní zřejmě geneticky zabudována stále stejná touha překračovat hranice, jaká vedla první jedince druhu Homo sapiens k cestě z Afriky až do drsných polárních oblastí.

Poznámky

1) Stefan Zweig, Hvězdné hodiny lidstva, Mladá fronta, Praha 1971, s. 169.

2) Podle některých údajů se do prvního výběrového kola přihlásilo přes 200 000 uchazečů. Mise Mars One sestávala z neziskové nadace a z čtyř venture společností. Ty firmy počátkem roku 2019 zbankrotovaly (podrobnosti o celé misi).

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Výboj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Historie vědy
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Staletími nezhojené jizvyuzamčeno

Bylo objevení Nového světa setkáním odlišných kultur, nebo imperiálním mocenským výbojem? Na jedné straně stojí ztráta původní identity a krutá...

Jak vosy dobývají světuzamčeno

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...

Hledá se bleskuzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...