i

Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Výboj

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 323, 2019/6
 |  Téma: Výboj

Výbojem zpravidla rozumíme útok na cizí území, popřípadě uvolnění nahromaděné síly či energie, získání něčeho násilím. Značnou část lidských dějin tak můžeme chápat jako dějiny výbojů. Není to však výsada lidí, jak o tom svědčí článek Pavla Pipka Jak vosy dobývají svět. Na rozdíl od invazivních druhů hmyzu a rostlin lidé mají schopnost reflexe. V článku Staletími nezhojené jizvy Jana Černá rozebírá probíhající diskusi nad otázkou: „Vyžaduje blížící se výročí dobytí Mexika Cortésem historickou revizi, a dokonce snad omluvu?“ Nevím, jestli si někdo povšiml, že v té diskusi se do hry vrací kolektivní vina. Ale jak uzavírá svůj text dr. Černá: „Citlivá a kritická práce se svědectvími rozdílných kulturních pamětí […] je tím, co může současný interkulturní dialog obohatit mnohem více než efektní projevy a gesta politiků.“ A že to není úplně samozřejmé, dosvědčuje třeba to, co napsal ještě v duchu optimismu poloviny minulého století Stefan Zweig: „Dvacáté století shlíží na svět prostý tajemství. Všechny země jsou probádány, nejvzdálenější moře jsou zbrázděna. Končiny, které před jediným lidským věkem ještě blaženě svobodně dřímaly v bezejmennosti, slouží již otrocky potřebám Evropy, parníky plují až k dlouho hledaným pramenům Nilu. Viktoriiny vodopády, spatřené teprve před stoletím prvním Evropanem, vyrábějí poslušně elektřinu, poslední divočina, lesy na březích Amazonky, je promýcena, pás jediné poslední panenské země, Tibet, přerván. Slovo „Terra incognita“ na starých zeměpisných mapách a globech předepsaly vědoucí ruce, člověk dvacátého století zná hvězdu, na které žije. Již si zvídavá vůle hledá nové cesty, musí sestoupit k fantastické zvířeně mořských hlubin, nebo vystoupit do nekonečného vzduchu. Cestu, na niž dosud nevkročila lidská noha, lze najít už jen na obloze, a již ocelové vlaštovky aeroplánů vzlétají, závodíce v dosahování nových výšek a dálek od té doby, co se země prostá tajemství stala úhorem pro lidskou zvědavost.“1) 

„Ať lze říci o naší civilizaci cokoliv dobrého, jedno je jisté: její rozvoj nemá nic společného s harmonií.“

Stanislav Lem: Summa technologiae, Magnet Press, Praha 1995, s. 63

Spravedlivé je však dodat, že Zweig to psal jako oslavu oné „zvídavé vůle“. A ta provází kosmický výzkum, ať už se týká vysokých vrstev atmosféry Země, ostatních planet sluneční soustavy, nebo vzdáleného vesmíru. Článek M. Pauera, I. Kolmašové a O. Santolíka pátrá po blescích na Marsu. Zájem o rudou planetu nemusí být hnán jen zvědavostí. O jednosměrnou cestu na Mars se ucházelo hodně přes sto tisíc uchazečů.2) I kdyby těch (od)vážných, kteří by skutečně byli ochotni jít až do konce, byla pouhá tisícina, svědčí to o lidské povaze. Je v ní zřejmě geneticky zabudována stále stejná touha překračovat hranice, jaká vedla první jedince druhu Homo sapiens k cestě z Afriky až do drsných polárních oblastí.

Poznámky

1) Stefan Zweig, Hvězdné hodiny lidstva, Mladá fronta, Praha 1971, s. 169.

2) Podle některých údajů se do prvního výběrového kola přihlásilo přes 200 000 uchazečů. Mise Mars One sestávala z neziskové nadace a z čtyř venture společností. Ty firmy počátkem roku 2019 zbankrotovaly (podrobnosti o celé misi).

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Výboj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Historie vědy
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Staletími nezhojené jizvyuzamčeno

Bylo objevení Nového světa setkáním odlišných kultur, nebo imperiálním mocenským výbojem? Na jedné straně stojí ztráta původní identity a krutá...

Jak vosy dobývají světuzamčeno

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...

Hledá se bleskuzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné