i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Jak vosy dobývají svět

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 340, 2019/6
 |  Téma: Výboj

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm vosy plní důležitou ekologickou úlohu (Vesmír 98, 292, 2019/5), v místech, kam se dostaly teprve s přispěním člověka, představují vážný ekologický i ekonomický problém.

Celosvětově se mimo svůj původní areál rozšíření dostalo 34 druhů z čeledi sršňovitých (Vespidae), z čehož sedm nejinvaznějších je společenských (eusociálních). Výjimečně rozšířené jsou pak dva u nás domácí druhy, vosa útočná (Vespula germanica) a vosa obecná (Vespula vulgaris), která se dokonce dostala na seznam stovky nejhorších invazních druhů podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zejména kvůli svému působení na Novém Zélandu.

Fénix z papíru

Životní cyklus společenských vos je na rozdíl od života včel věčným koloběhem vzniku a zániku. Během jediného roku vybudují civilizaci, po jejímž kolapsu zůstane jen pár vyvolených, na jejichž bedrech spočívá vybudování civilizace nové. Vše začíná podzimním pářením mezi mladými královnami a trubci (samci). Zatímco trubci brzy poté umírají, oplodněná královna si najde vhodnou skrýš a pod kůrou stromů či ve škvíře ve dřevě (může být i v nábytku) přečká zimu.

Pokud královna zimu přežije (úspěšné je jen asi 1 % na podzim žijících vosích samic), zdaleka nemá vyhráno. Musí postavit papírové hnízdo a ubránit jej. Stává se často (až v 80 % případů), že královna postaví základ hnízda, než se však z nakladených vajíček vylíhnou dělnice, přiletí jiná královna, původní zabije a její potomky si zotročí. Některé vosy na to vyloženě spoléhají – dokonce jim ani nevadí, že jde o cizí druhy. Když se ale vše podaří a královna zvládne uživit svou první snůšku, vylíhnuté dělnice převezmou většinu pracovních povinností, tedy sběr potravy, péči o hnízdo i o královniny další potomky (samy se obvykle nerozmnožují). Na konci léta dělnice vytvoří řadu větších komůrek, do nichž královna naklade zvláštní snůšku, z které se vyrojí budoucí královny a trubci. Současná královna pak časem zahyne a hnízdo bez panovnice se rozpadne.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
TÉMA MĚSÍCE: Výboj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Entomologie

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Další články k tématu

Staletími nezhojené jizvyuzamčeno

Bylo objevení Nového světa setkáním odlišných kultur, nebo imperiálním mocenským výbojem? Na jedné straně stojí ztráta původní identity a krutá...

Hledá se bleskuzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Výboj

Výbojem zpravidla rozumíme útok na cizí území, popřípadě uvolnění nahromaděné síly či energie, získání něčeho násilím. Značnou část lidských dějin...

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...