Jak vosy dobývají svět

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm vosy plní důležitou ekologickou úlohu (Vesmír 98, 292, 2019/5), v místech, kam se dostaly teprve s přispěním člověka, představují vážný ekologický i ekonomický problém.

Celosvětově se mimo svůj původní areál rozšíření dostalo 34 druhů z čeledi sršňovitých (Vespidae), z čehož sedm nejinvaznějších je společenských (eusociálních). Výjimečně rozšířené jsou pak dva u nás domácí druhy, vosa útočná (Vespula germanica) a vosa obecná (Vespula vulgaris), která se dokonce dostala na seznam stovky nejhorších invazních druhů podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zejména kvůli svému působení na Novém Zélandu.

Fénix z papíru

Životní cyklus společenských vos je na rozdíl od života včel věčným koloběhem vzniku a zániku. Během jediného roku vybudují civilizaci, po jejímž kolapsu zůstane jen pár vyvolených, na jejichž bedrech spočívá vybudování civilizace nové. Vše začíná podzimním pářením mezi mladými královnami a trubci (samci). Zatímco trubci brzy poté umírají, oplodněná královna si najde vhodnou skrýš a pod kůrou stromů či ve škvíře ve dřevě (může být i v nábytku) přečká zimu.

Vosí královna hibernující ve starém dřevě. Právě spící matky byly počátkem všech úspěšných vosích výsadků.Snímek Dave Hansford

Pokud královna zimu přežije (úspěšné je jen asi 1 % na podzim žijících vosích samic), zdaleka nemá vyhráno. Musí postavit papírové hnízdo a ubránit jej. Stává se často (až v 80 % případů), že královna postaví základ hnízda, než se však z nakladených vajíček vylíhnou dělnice, přiletí jiná královna, původní zabije a její potomky si zotročí. Některé vosy na to vyloženě spoléhají – dokonce jim ani nevadí, že jde o cizí druhy. Když se ale vše podaří a královna zvládne uživit svou první snůšku, vylíhnuté dělnice převezmou většinu pracovních povinností, tedy sběr potravy, péči o hnízdo i o královniny další potomky (samy se obvykle nerozmnožují). Na konci léta dělnice vytvoří řadu větších komůrek, do nichž královna naklade zvláštní snůšku, z které se vyrojí budoucí královny a trubci. Současná královna pak časem zahyne a hnízdo bez panovnice se rozpadne.