Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Jak vosy dobývají svět

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 340, 2019/6
 |  Téma: Výboj

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm vosy plní důležitou ekologickou úlohu (Vesmír 98, 292, 2019/5), v místech, kam se dostaly teprve s přispěním člověka, představují vážný ekologický i ekonomický problém.

Celosvětově se mimo svůj původní areál rozšíření dostalo 34 druhů z čeledi sršňovitých (Vespidae), z čehož sedm nejinvaznějších je společenských (eusociálních). Výjimečně rozšířené jsou pak dva u nás domácí druhy, vosa útočná (Vespula germanica) a vosa obecná (Vespula vulgaris), která se dokonce dostala na seznam stovky nejhorších invazních druhů podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zejména kvůli svému působení na Novém Zélandu.

Fénix z papíru

Životní cyklus společenských vos je na rozdíl od života včel věčným koloběhem vzniku a zániku. Během jediného roku vybudují civilizaci, po jejímž kolapsu zůstane jen pár vyvolených, na jejichž bedrech spočívá vybudování civilizace nové. Vše začíná podzimním pářením mezi mladými královnami a trubci (samci). Zatímco trubci brzy poté umírají, oplodněná královna si najde vhodnou skrýš a pod kůrou stromů či ve škvíře ve dřevě (může být i v nábytku) přečká zimu.

Pokud královna zimu přežije (úspěšné je jen asi 1 % na podzim žijících vosích samic), zdaleka nemá vyhráno. Musí postavit papírové hnízdo a ubránit jej. Stává se často (až v 80 % případů), že královna postaví základ hnízda, než se však z nakladených vajíček vylíhnou dělnice, přiletí jiná královna, původní zabije a její potomky si zotročí. Některé vosy na to vyloženě spoléhají – dokonce jim ani nevadí, že jde o cizí druhy. Když se ale vše podaří a královna zvládne uživit svou první snůšku, vylíhnuté dělnice převezmou většinu pracovních povinností, tedy sběr potravy, péči o hnízdo i o královniny další potomky (samy se obvykle nerozmnožují). Na konci léta dělnice vytvoří řadu větších komůrek, do nichž královna naklade zvláštní snůšku, z které se vyrojí budoucí královny a trubci. Současná královna pak časem zahyne a hnízdo bez panovnice se rozpadne.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Výboj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Entomologie

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Další články k tématu

Staletími nezhojené jizvyuzamčeno

Bylo objevení Nového světa setkáním odlišných kultur, nebo imperiálním mocenským výbojem? Na jedné straně stojí ztráta původní identity a krutá...

Hledá se bleskuzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Výboj

Výbojem zpravidla rozumíme útok na cizí území, popřípadě uvolnění nahromaděné síly či energie, získání něčeho násilím. Značnou část lidských dějin...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...