i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Staletími nezhojené jizvy

Asymetrie a paradoxy objevu Nového světa
 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 348, 2019/6
 |  Téma: Výboj

Bylo objevení Nového světa setkáním odlišných kultur, nebo imperiálním mocenským výbojem? Na jedné straně stojí ztráta původní identity a krutá fakta conquisty, na straně druhé zrod nové a pestré kultury, vzniklé splynutím dědictví obou světů.

Když 25. března 2019 připomněla mexická vláda pětisetleté výročí bitvy u Cently (stát Tabasco), která je považována za první kapitolu dějin historie dobývání Mexika Cortésovými vojsky, vystoupil při této příležitosti prezident Spojených států mexických Andrés Manuel López Obrador. Přednesl expresivní projev, v němž vyzval španělského krále Filipa VI. i papeže Františka, aby učinili doznání, že předhispánské národy utrpěly invazí Španělů křivdy a bolestivé rány, které se dosud nezhojily a za které je třeba se omluvit. Příchod Španělů na mezoamerickou půdu podle Obradora není možné vnímat jako pouhé setkání rozličných kultur, nýbrž právě jako invazi, vnucení jedné kultury druhé, a to na jejích ruinách, při drancování jejího přírodního bohatství a při četných ztrátách na životech. Omluvu a historickou revizi považuje mexický prezident za nutnou podmínku pro možnost realizace vzpomínkových aktů spojených s blížícím se výročím pádu Tenochtitlánu (1521).

Španělská vláda Obradorův požadavek jednoznačně odmítla jako anachronický: pět set let staré události nemohou být souzeny současnou optikou. Záhy se nechali slyšet i historikové, kteří především upozorňovali na trivializaci problematiky mexickým prezidentem a zároveň na její složitost, vyžadující zasvěcenější, citlivější a vícevrstvé interpretace. Odhlédněme od politických konotací i zjednodušujících zkratek vystoupení mexického prezidenta a položme si následující otázky: Vyžaduje blížící se výročí dobytí Mexika Cortésem historickou revizi a dokonce snad omluvu? Jsou rány, které vznikly v průběhu koloniálních dějin, stále živé? A pokud ano, existuje lék, který by je mohl zhojit či alespoň zmírnit?

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Výboj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie, Historie

O autorovi

Jana Černá

PhDr. Jana Černá, Ph.D., (*1981) se zabývá především dějinami iberoamerické vědy a filosofie raného novověku. V současnosti působí jako odborná asistentka katedry filosofie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, od září 2019 Marie Curie Fellow (CCHS, CSIC, Madrid).
Černá Jana

Další články k tématu

Jak vosy dobývají světuzamčeno

Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...

Hledá se bleskuzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Výboj

Výbojem zpravidla rozumíme útok na cizí území, popřípadě uvolnění nahromaděné síly či energie, získání něčeho násilím. Značnou část lidských dějin...

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné