i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Sport a věda

Je třeba vylepšit člověka?
 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 259, 2019/5
 |  Téma: Sport

Mohli bychom začít výčtem, za co vděčí sport výzkumu, jaké úžasné materiály jsou k dispozici řadě disciplín, čím věda přispěla k efektivitě tréninku a k tomu, aby výživa sportovců (a nejen těch vrcholových) obsahovala pro daný typ výkonu optimální koktejl všech potřebných složek. Ten výčet rozhodně není krátký. Větší pozornost veřejnosti ovšem přitahuje výživa především v souvislosti s problematikou dopingu (viz též text J. Petratext O. Lapčíka a L. Stárky). Je však doping jen výsadou sportovců? Sport není jediná lidská činnost charakteristická extrémní soutěživostí, kde první sklízí (téměř) veškerou slávu. Stejně tak soutěživá je špičková věda (nebo umění). Jak vrcholový sport, tak špičková věda přitahují podvody. Podvody typu „domluvený výsledek utkání“ nebo falsifikovaná data ve vědecké publikaci přes svoji závažnost nejsou v kontextu této úvahy příliš zajímavé. Řada sportovních disciplín má výkon objektivně měřitelný, takže přímé podvody ani nejsou možné. A ve výzkumu se falsifikovaná data, která jsou důležitá, dříve či později provalí. Sport v obecném smyslu je hra a hry mívají pravidla. Z určitých důvodů – ne zcela samozřejmých – se sportovní veřejnost dohodla na zákazu některých prostředků zvyšujících výkon. Za vrcholovým sportem jsou velké peníze (viz text D. Numerata), takže není divu, že je obrovský tlak jak na dodržování pravidel („nedopuj“), tak na jejich porušování („dopuj, ale obejdi kontrolu“).

„Lidstvo nebude pasivně čekat miliony let na evoluci, aby nás vybavila lepším mozkem.“

Corneliu E. Giurgea

Stejně jako u sportu, kde nepostačí k dosažení vrcholové úrovně jen talent, není pouhý talent dostatečnou podmínkou k úspěchu ve vědě (nebo např. při rozjezdu start-upu). Káva, čaj či maté při studiu povzbudí, ale jestliže je třeba studovat na náročnou zkoušku celou noc a ještě být fit i následující den, jsou zapotřebí účinnější stimulanty. A tak přišla ke slovu nootropika. S tímto termínem přišel v roce 1972 Corneliu Giurgea, chemik a psycholog, který v roce 1964 syntetizoval piracetam, prostředek podporující paměť, učení, verbální schopnosti. K farmakologické podpoře paměti a učení se začala užívat řada léků původně určených k léčení, např. methylfenidát (používá se při léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou, ADHD), modafinil (určený k přemáhání narkolepsie, zdravého člověka prý dokáže udržet bdělého a soustředěného i 90 hodin). K malé radosti neurologů se začal používat i termín kosmetická neurologie pro užívání léků – ať už s předpisem či bez předpisu – zdravými lidmi nikoli kvůli léčení, ale pro zvýšení výkonu. Vedle toho se prodává řada nejrůznějších koktejlů jako potravinové doplňky (často s upozorněním „jen pro výzkumné použití“, aby se výrobci a prodejci vyhnuli jak regulaci, tak případným soudním postihům).

Hodnocením účinků různých nootropik a nejrůznějšími etickými otázkami spojenými s jejich užíváním se věnuje početná literatura.1)

Měla by být nootropika zakázána podobně, jako je ve sportu zakazován doping? Etici zpravidla považují použití prostředků (léků), které mohou být potenciálně škodlivé, ke zvýšení výkonu místo k léčení za neospravedlnitelné. Zastánci liberálního přístupu naopak hlásají, že každý má individuální právo rozhodnout, jaká rizika jsou pro něho přijatelná. Pragmaticky lze ovšem konstatovat, že zákaz nootropik je obtížně vymahatelný. Jozef Kelemen v doslovu ke knize Možnosti transgrese2) odpovídá na otázku, zda je třeba měnit člověka, takto: „S tím, jak si tuto otázku klademe, pak i my sami uvažujeme o vlastních individuálních a kolektivních schopnostech měnit svět a sebe, posuzujeme, co je dobré a co zlé. To vše samozřejmě činíme naší dnešní (ne příliš vyčištěnou) optikou etických, estetických, politických a obecně morálních hodnot a snažíme se – možná přehnaně sebevědomě – tuto otázku rozhodnout jednoduchou odpovědí ve stylu sebeklamného zvolání ANO! nebo NE! Neuvědomujeme si dostatečně, že na odpovědi v jistém smyslu nezáleží: Oběma zasáhneme do světa kolem nás a ten nás v rámci reflexivní zpětné vazby začne proměňovat.“ [s. 251]

Bertrand Russell, který se velmi angažoval v boji za zákaz pokusů s jadernými zbraněmi, napsal v roce 1962: „Od chvíle, kdy Adam s Evou pojedli jablko ze stromu poznání, se člověk nezdržel žádné pošetilosti, které byl schopen.“3)

Poznámky

1) Jan Payne, David Černý, Adam Doležal a kol.: Dobrý, nebo lepší život? Human Enhancement. Vydal Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i., Praha 2015.

2) Marek Petrů: Možnosti transgrese (Je třeba vylepšovat člověka?), Triton, Praha 2005.

3) Bertrand Russell: History of the World in Epitome, Gaberbocchus Press, 1962.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Sport
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Farmakologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Sport a mýtus o sedavé společnostiuzamčeno

„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...

Myš, která řvalauzamčeno

Slabé malé evropské království přišlo na buben, když jeho víno začali vyrábět v Kalifornii. Rozhodli se Americe vyhlásit válku a prohrát ji, aby...

Zrcadlo společnostiuzamčeno

Sport odráží vlastnosti a změny současných společností. Tedy společností globálních, medializovaných, digitalizovaných i společností spotřeby. Ale...

Genový doping blízký i vzdálenýuzamčeno

Slovo doping se dostalo do slovníku spisovné angličtiny v roce 1933. Historie podvodů ve sportu je ale mnohem delší. Sahá až do antiky ke...

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné