Preludium o sopkách, bombardování Země a formamidu

Při úvahách o vzniku života si vědci kladou celou řadu otázek, na něž dosud nelze jednoznačně odpovědět. Kde se formoval, jaké jsou jeho stavební kameny, jaká je chemická podstata prvotních živých struktur… Současné znalosti a výsledky chemických, biochemických, genetických i fyzikálních experimentů nabízejí širokou paletu představ.

Kdybychom měli okno umožňující pohled do minulosti, mohli bychom odkrýt hádanku vzniku života docela snadno. Příroda však postavila před člověka, kladoucího si tuto odvěkou otázku, řadu těžko překonatelných bariér. Řeka času smyla z povrchu Země téměř všechny stopy toho, jak několik set milionů let po vzniku naší planety složité organické sloučeniny ožily – projevily schopnost kopírovat sebe samé.

Nemilosrdná eroze zanechala lidstvu pouze odolné minerály nacházející se v mnohem mladších usazeninách – drahokamy zirkony. Z nich vědci usuzují, že před 3,6 miliardy let byla naše planeta velmi bohatá na organické látky (podmínky byly tzv. redukční) a také že již před 4,325 miliardy let zde existovala kapalná voda, tedy podmínky příhodné pro život. Zirkony uchovaly nejstarší možné indicie jeho existence: Před 4,1 miliardy let byl do jejich nitra uzavřen uhlíkový materiál vykazující izotopové posuny ¹³C typické pro zkamenělé organismy (obr. 1A). Formování naší planety je datováno do doby před 4,5682 miliardy let, nicméně její povrch je mnohem mladší, neboť před asi 4,4 miliardy let se srazila s bludnou planetou Theiou. Při této apokalypse vznikl náš souputník, Měsíc. Jeho zjizvená tvář odhaluje, že tato srážka nebyla před 4,4 až 3,8 miliardy let zdaleka jedinou kolizí s jinými kosmickými objekty. Země se dnes srazí průměrně jednou ročně s tělesem o velikosti jeden metr. Na srážku s větším asteroidem si musíme počkat i miliony let.