i

Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Ozvěny života

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 646, 2017/11

Obří antény observatoří jako ALMA většinou nenaslouchají potenciální rádiové komunikaci mimozemšťanů, přesto jednou snad objeví známky života v kosmu. Možná nezachytí vzkaz dávno zaniklé civilizace, ale postačí něco mnohem menšího: signál životodárné molekuly. Přišel nyní tento signál ze souhvězdí Hadonoše?

V nezměrných hlubinách vesmíru vědci nalézají stále se opakující děje. Můžeme porozumět principu zrodu těžkých prvků při smrti masivní hvězdy ve stadiu supernovy, neboť tu lze čas od času ve vesmíru pozorovat. Dozvíme se tak, odkud se berou atomy, ze kterých je tvořena naše planeta i život sám. Nejen to, pozorujeme obrazy pestré chemie molekulárních oblaků. Jeden z nich v naší vlastní minulosti stál u zrodu naší Sluneční soustavy. Vidíme v přímém přenosu tvorbu protohvězd a protoplanetárních systémů, které mohou napovědět, jak vypadala mladá Sluneční soustava. Byly již tehdy k dispozici základní stavební kameny pro vznik života? Lze je nalézt i jinde ve vesmíru? Je možné, že Alexandr Oparin, Stanley Miller a mnozí další, kteří přišli s myšlenkou syntézy biomolekul a vzniku života na naší planetě, neměli pravdu? Přišly ve skutečnosti chemikálie pro život z vesmíru? Lze hovořit o něčem, co by se dalo nazvat chemickou panspermií? A nepřišel z vesmíru v podobě skutečné panspermie život sám?

Ve dvou studiích, přijatých k publikaci v prestižním žurnálu Královské astronomické společnosti Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (MNRAS) [1, 2] informují astronomové univerzity v nizozemském Leidenu a Centra pro astrobiologii ve španělském Madridu o tom, že detekovali v okolí mladých protohvězdných dvojčat slunečního typu IRAS 16293-2422 A a B molekulu metylizokyanátu (obr. 4).

Stalo se tak pomocí observatoře ALMA v pásmu kolem 330 GHz ve vlnových délkách blízkých mikrovlnné oblasti. Vědci navíc pomocí laboratorních pokusů zjistili, že tato látka vzniká v mezihvězdném prostoru na povrchu zrníček prachu rozkladem metanu za vzniku radikálu CH3 a jeho reakce s kyselinou izokyanatou. Co je ale možná nejdůležitější – má se za to, že detekce této látky má přímou souvislost s potenciálním vznikem biomolekul kolem mladých hvězd slunečního typu. Dostáváme se zde k odpovědi na fascinující otázku, odkud se vzal život na naší planetě. Podle astronomů metylizokyanát představuje spolu s kyselinou izokyanatou model vazby, kterou lze najít v bílkovinách (obr. 2). Existence takto komplexních látek tedy nemůže být ničím jiným než důkazem možného vzniku biomolekul v mezihvězdném prostoru.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie, Organická chemie

O autorovi

Martin Ferus

RNDr. Martin Ferus, Ph.D., (*1983) vystudoval fyzikální a environmentální chemii na UK v Praze. V roce 2005 začal pracovat v oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se dnes věnuje experimentální aplikaci spektroskopie v materiálové chemii, detekci, analýze či vývoji vysoce výkonných pevnolátkových zdrojů světla. Hlavním tématem jeho výzkumů je nicméně kosmochemie se zaměřením na chemickou evoluci biomolekul a jejich prekurzorů během formování a vývoje planet. Za práce dokazující jejich syntézu účinky rázové vlny při dopadu asteroidů byl oceněn Prémií Otta Wichterleho a cenami Hlávkovy nadace a Učené společnosti ČR. Je amatérským astronomem a astrochemii jako relativně nový vědecký obor se snaží veřejnosti přiblížit v řadě popularizačních přednášek.
Ferus Martin

Doporučujeme

Vesmir.cz v novém

Vesmir.cz v novém

redakce  |  7. 11. 2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, navštěvujete-li web časopisu Vesmír pravidelně, jste dnes možná trochu překvapeni. Nebojte, jste tu správně, to...
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné