Místo klinického psychologa v psychosomatice

S institucionalizací psychosomatiky ve zdravotnictví vznikly naléhavé otázky, co je a co není psychosomatika, kde jsou její hranice, jaký je rozdíl mezi psychoterapeutem a lékařem-psychosomatikem, kdo a kde je oprávněný psychosomatickou léčbu provozovat.

Teprve poměrně nedávno byl vyhláškou 185/2009 Sb. ustanoven nový lékařský nástavbový obor psychosomatika. Psychoterapeuti zpozorněli. Je známo, že mezi lékaři je vzdělaných psychoterapeutů mizivé procento, a je málo pravděpodobné, že jich někdy bude o mnoho víc při jejich zátěži a přeplněných čekárnách. Nebudou se neinformovaní lékaři a jejich pacienti domnívat, že lékař s atestací z psychosomatiky je totéž co psychoterapeut?

Co vyžaduje psychoterapie

Psychoterapie je náročná na čas psychoterapeuta. Čtyři až pět sezení s rodinami za den, a v individuální terapii ne o mnoho víc, vydá co do množství času za desítky ošetření v ordinaci praktického lékaře či lékaře specialisty. U psychoterapeuta zato odpadají náklady na léky a drahé přístroje. Dřív jsme říkali, že potřebujeme jen klidnou místnost, tužku a papír, dnes ještě i počítač.