Svahové nestability a jejich dopady na krajinu a společnost

Historicky dokumentované sesuvy jsou u nás známy především z trvale hustě obydlených míst. První dobře popsaný sesuv je z oblasti Děčínska, kde jsou svahové pohyby pozorovány na jedné lokalitě od roku 1736. Toto území, dnes označované jako Bohyně, má rozlohu 10,86 km² a je dokladem neustálého postupného zvětšování starých sesuvných území. Řícení velkých skalních bloků bylo ale známo z kronik již dříve. Tyto bloky ohrožují budovy, silnice a železnice na desítkách míst, především v oblasti kaňonu řeky Labe. Jednotlivé zřícené skalní objekty dosahují velikosti mnoha metrů a k jejich pádu u nás dochází několikrát ročně.

Hromadný výskyt sesuvů je v našich klimatických podmínkách vázán na extrémní hodnoty srážek. V novodobé historii ČR máme stále v paměti povodňové události z roku 1997.¹⁾ Celkové škody byly odhadnuty na 63 miliard korun, přičemž celkové škody z evidovaných sesuvů (700 lokalit) přesáhly miliardu Kč, naštěstí nebylo zaznamenáno v přímé souvislosti se sesuvy žádné úmrtí osob. Významné ztráty na životech během sesuvů byly dokumentovány naposled v roce 1897 v Krkonoších, kdy zahynulo v důsledku přívalových kamenných proudů 7 lidí. K přímému ohrožení života dochází i dnes během celkové destrukce budov, například v Růžďce v roce 1997 nebo ve Zlínském kraji v Brumově- Bylnici v roce 2006. V obou případech však obyvatelé budovy včas opustili.

Dlouhodobé dopady sesouvání lze ukázat na příkladu obce Halenkovice rovněž ve Zlínském kraji. Analýzou historických dat a nového mapování bylo zjištěno, že tato obec byla za posledních sto let postižena minimálně 6 obdobími sesuvů. Jejich plošný rozsah na katastru obce činí 22,5 %, což znesnadňuje rozvoj obce a narušuje statiku budov. Bylo doloženo, že sesuvy se zde oživují na stejných nebo blízkých místech, kde byly aktivní dříve. Od roku 1941 zde zcela zničily nejméně 9 obytných domů, další domy a místní silnice poškodily.

Nové metody detekce sesuvů

V dnešní době se významně začínají uplatňovat při mapování sesuvů metody laserového skenování z letadel.²⁾ Výsledkem digitálního zpracování je zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu, kde nadmořská výška konkrétního bodu na povrchu má střední chybu 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. Pro mapování povrchu má tento produkt klíčový význam, protože je odfiltrován lesní porost (obr. 2 a 3).

Významná území s kulturně-historickými hodnotami ohrožená sesuvy

Během dlouhodobého působení svahových pohybů dochází také ke značné devastaci kulturní krajiny a památkově chráněných objektů, městských památkových rezervací, hradů a zámků. Česká geologická služba systematicky zkoumá podmínky vzniku sesuvů ohrožujících kulturní dědictví a provádí jejich mapování v terénu a dokumentaci. K dlouhodobě nejohroženějším památkově chráněným lokalitám patří hrad Hazmburk, zámek Jezeří, město Úštěk, vila Tugendhat v Brně, městská památková rezervace Znojmo a židovská čtvrť v Třebíči (obr. 5). Existenci starých, dočasně uklidněných sesuvů prokázaly například průzkumné práce uvnitř vily Tugendhat a v jejím okolí. V roce 2012 byly ukončeny stabilizační práce, které zahladily stopy poškození této památky, a lze předpokládat, že vila je stavebně dostatečně zajištěná pro několik příštích desetiletí.

V lokalitě zámku Jezeří bývají opakovaně aktivovány rozsáhlé staré sesuvy těžbou skrývky a uhlí u paty svahů Krušných hor. Toto území s celkovou délkou odlučných hran sesuvů téměř 6 km je předmětem geologického bádání od doby založení prvního dolu Hedvika v roce 1901. Od roku 1958 se těžební jáma nazývá Lom Československé armády. Do roku 2013 bylo celkem odstraněno přes 1650 milionů m3 uhlí a skrývky. Je logické, že takové odlehčení svahu vedlo k oživení rozsáhlých sesuvů, které zde existovaly již z období třetihor. Monitorování svahů přineslo mnoho poznatků o chování sesuvů a vodním režimu oblasti, nezabránilo však dalšímu velkoplošnému sesouvání. I když jde o významné a rozsahem v rámci ČR unikátní sesuvy s celkovou plochou asi 3,5 km², jejich rizikovost postupně klesá. V současné době neohrožují sesuvy ani zámek Jezeří, ani okolní obce. Při zachování ochranného pilíře arboreta pod zámkem, plánovaném postupu zakládání vnitřní výsypky podél svahů postižených sesuvy a pokračujících pracích na stabilizaci odlučných hran sesuvů lomu se rovněž snižuje možnost dalšího oživování sesuvných procesů. Lokální oživení sesouvání v odlučných oblastech je pravděpodobné, ale sesouvání ohrožující zámek Jezeří se podařilo zastavit.

Ve Znojmě bylo v okolí městské památkové rezervace celkem zaregistrováno 43 objektů svahových nestabilit charakteru skalního řícení (obr. 4). K těmto lokalitám byla již většinou zhotovena základní dokumentace a u řady z nich byl navržen způsob stabilizace. Celková délka ohroženého území činí téměř 2 km. Vzhledem k havarijnímu stavu některých parcel a k vysokému riziku pádu kamenů až skalních bloků přímo na části obytných domů a přístaveb byla řada jednotlivých lokalit zařazena do kategorie s vysokým rizikem ohrožení.

Ohrožení výstavby dálnic a rychlostních komunikací sesuvy

Budování nových liniových staveb je výsledkem projekční a stavební činnosti trvající několik desetiletí. Navzdory tomu, že tyto stavby jsou někdy z geologického hlediska situovány do komplikovaných poměrů, nepředstavoval dosud jejich vznik a následný provoz vážnější rizika pro horninové prostředí, která by při dodržení projektovaných ekonomicky dostupných stavebních prvků nebylo možné účinně eliminovat. Naopak výrazné komplikace, jako je zdržení a prodražení stavby jednotlivých úseků, způsobilo během výstavby nových silnic a dálnic horninové prostředí. V některých případech byly tyto stavby vedeny přes stará sesuvná území, která se jevila jako dočasně uklidněná. Během výstavby došlo již i k takovému narušení stabilitních poměrů, že následovala destrukce hotové stavby. To je případ zasypání portálu tunelu na silnici I/35 v Hřebči u Moravské Třebové několik let po uvedení do provozu v roce 2006. Svahové nestability přispěly například ke zhroucení jedné větve opravovaného železničního tunelu v Mostech u Jablunkova v roce 2009 a k vyklonění opěrné stěny a prodloužení výstavby R48 u Frýdku-Místku.

K dosud největším komplikacím u nás došlo v roce 2013 při výstavbě dálnice D8 u Dobkoviček v oblasti údolí řeky Labe (obr. 6). Sesuvem byla porušena železniční trať Lovosice – Teplice v délce 200 m a došlo k porušení rozestavěné dálnice v obou jízdních pruzích v délce asi 200 m. Podle přerušené kanalizace pod sesuvem lze předpokládat, že smyková plocha probíhá i pod dálničním tělesem, které bylo tedy zřejmě poškozeno. V dubnu 2014 zde stále probíhaly průzkumné práce a o konečném způsobu stabilizace sesuvu nebylo ještě rozhodnuto.

Registr svahových nestabilit České republiky

Základním krokem při prevenci negativních důsledků svahových nestabilit je vymezení oblastí a ploch s náchylností k porušení stability svahů, registrace a dokumentace svahových nestabilit a jejich vyhodnocení, kategorizace a zařazení do Registru svahových nestabilit. Registr slouží jako široce dostupný zdroj kvalitních a verifikovaných prostorových informací o svahových nestabilitách pro potřeby státní správy a samosprávy i pro potřeby občanů ČR. Hlavním cílem registru je zajistit volné poskytování odborně zpracovaných a aktualizovaných údajů o nebezpečí porušení stability svahů online, a přispět tak k prevenci a eliminaci neblahých následků přírodních geologických procesů, např. optimalizací územního plánování a rozhodování. Datové soubory jsou naplňovány v pravidelných čtvrtletních intervalech nebo po dokončení většího celku mapování či jiného výzkumu. Aktualizovaný registr je jednou ročně předáván Ústřednímu krizovému štábu ČR. Mapové aplikace a dokumentace svahových nestabilit jsou pak přístupné na webové adrese www.geology.cz/svahovenestability.