Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sesuvy v České republice

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 686, 2010/11

V poslední době je naše veřejnost stále častěji sdělovacími prostředky informována o výskytu ničivých povodní, ale také o zvýšené četnosti sesuvů a jiných nebezpečných svahových pohybů. Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby jsou přirozeného původu nebo vyvolané lidskou činností a patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které ohrožují v některých regionech České republiky majetek i životy obyvatel, ale mají i rozsáhlé nepříznivé společenské dopady.

Svahové pohyby členíme do čtyř základních skupin: ploužení, sesouvání, stékání a řícení. Rozšíření jednotlivých skupin a typů svahových pohybů se výrazně liší v závislosti na geotektonickém vývoji jednotlivých částí České republiky. Porušením svahů je nejvíce postihována východní část republiky, která je součástí geologicky mladší jednotky Západní Karpaty. Méně často je postižena západní část republiky budovaná geologicky starší jednotkou Českého masívu.

Zdánlivě nejméně nebezpečné jsou pomalé a velmi pomalé svahové pohyby, kde je převládajícím mechanismem hlubinné ploužení. Rychlost je někdy tak nízká, že ji bez citlivých přístrojů nelze ověřit. Nejsou-li však plouživé deformace včas odhaleny a respektovány při hospodářském využívání území, může i malý nesprávný technický zásah vést k nebezpečnému zrychlení pohybů. K nejrozšířenějším svahovým pohybům na území Českého masívu patří sesuvy, tj. relativně pomalé klouzavé pohyby horninových hmot podél jedné nebo více průběžných smykových ploch. Ve východní části republiky v reliéfu pahorkatin, vrchovin a hornatin Západních Karpat jsou častější formy stékání, kdy se vodou nasycené nezpevněné hmoty rychle přemísťují v podobě zemních a přívalových proudů. V regionech budovaných skalními horninami se vyskytují katastroficky rychlé pohyby skupiny řícení. Jde o náhlý krátkodobý pohyb horninových hmot na strmých svazích, přičemž se přednostně uplatňuje volný pád. Ohrožení životů i majetku obyvatel je značné, příkladem je území CHKO Labské pískovce.

Co nejvěrohodnější stanovení příčin nestability má rozhodující význam pro návrh optimálního způsobu zabezpečení ohroženého nebo porušeného svahu. Základní vliv na charakter porušení mají geologické a od nich odvozené hydrogeologické, hydrologické a geomorfologické poměry. Pro aktivaci pohybů v podmínkách mírného klimatu střední Evropy jsou stěžejní klimaticky podmíněné faktory. Správné určení hlavního (spouštěcího) faktoru je často velmi obtížné, zejména když se vedle přírodních faktorů uplatňují ve stále větší míře těžko zjistitelné faktory antropogenní povahy, např. úniky vod z kanalizační nebo vodovodní sítě, zanedbání starých drenážních systémů ap.

Pro středně hluboké a hluboké sesuvy v jílovitých horninách sedimentárních pánví Českého masívu je rozhodující dlouhodobá srážková bilance, která je v přímém souladu s nasycením horninového prostředí vodou. Pro aktivaci pohybů musí být zpravidla dosažena určitá kritická úroveň zvodnění, ta většinou nastává teprve po víceletém období abnormálních dešťových srážek. Osvědčilo se sestavování křivek tzv. dvouletých nebo tříletých postupných srážkových úhrnů. Jejich průběh dobře koreluje se změnou zvodnění v jílovitém horninovém prostředí. Na obr. 1 je zobrazena čára dvouletých rozptýlených srážkových úhrnů pro území středních a severních Čech. V procentech je vyjádřena odchylka od dlouhodobého průměru. Z obrázku je patrné, že dlouhodobá srážková bilance v hodnoceném časovém úseku od roku 1870 do roku 2009 má cyklický charakter, kdy se střídají období nadnormálních srážek s obdobím srážek podnormálních, přičemž určitý trend může přetrvávat i několik desítek let. Období označená na obr. 1 velkou hvězdičkou se projevují lavinovitým výskytem sesuvů, ke kterým došlo například v zimním období 1981/82 v severní polovině Čech, ale také v obdobných zeměpisných šířkách západní Evropy. Četnost sesuvných jevů kulminovala také v letech 1882 až 1883 a 1939 až 1941. Vrcholy součtové čáry označené na obr. 1 menší hvězdičkou zpravidla odpovídají koncentraci sesuvů na území menšího rozsahu. Ke zvýšení aktivity sesuvných pohybů v hodnocené části Čech došlo také v období 2002 až 2003.

S cílem posoudit, do jaké míry souvisejí sesuvné kalamity v Českém masívu s ničivými povodněmi, je na dolní ose obr. 1 znázorněn výskyt velkých letních povodní (červeně) a předjarních povodní (zeleně). Většinou nedochází k souběhu sesuvných kalamit a ničivých povodní; nepřekvapuje to u předjarních povodní, spojených s táním a často s ledovými zácpami. Většina letních povodní vzniká v obdobích kladné srážkové bilance, kdy je horninové prostředí dostatečně zvodněné z předcházejících období, hromadný výskyt sesuvů lze však očekávat jen v regionech s výskytem hornin náchylných k sesouvání.

S přímější reakcí na dešťové srážky, případně i na změny teploty se setkáváme u povrchových svahových pohybů postihujících nezpevněné horniny zvětralinového pláště. Vedle mělkých sesuvů vznikají zemní a přívalové proudy, které mohou dosahovat rychlosti až několik kilometrů za hodinu. Typické příklady zemních proudů se vyskytují mimo území Českého masívu v inženýrskogeologickém regionu flyše Západních Karpat. K lavinovitému výskytu zemních proudů, ale i sesuvů, došlo v období mimořádně nadnormálních srážek, které mezi 5. až 9. červencem 1997 postihly východní polovinu České republiky. Především na Vsetínsku a na Zlínsku se projevila specifičnost prostředí karpatského flyše, kdy se střídají horniny rigidní, silně rozpukané, propustné, a horniny víceméně plastické, málo propustné. Během intenzivních dešťů došlo k rychlé infiltraci srážkových vod do horninového masívu, kde byly zcela prosyceny propustné pískovce i připovrchová zóna. Po ukončení dotace ze srážek proběhlo rychle gravitační odvodnění. Většina vzniklých svahových pohybů měla krátkodobý, ale nebezpečně rychlý průběh.

Obdobná situace jako v červenci 1997 nastala v menším měřítku v severovýchodní části republiky mezi 18. až 21. květnem 2010, přičemž nejvíce bylo postiženo Frýdecko-Místecko a Karvinsko. Nejrozsáhlejší svahová deformace byla zaznamenána v nejvýchodnější části České republiky v katastru obce Bukovec u Jablunkova, kde vznikl asi 1,2 km dlouhý zemní proud (obr. 2).

Nedílnou součástí inženýrskogeologického studia svahových pohybů je prognóza dalšího vývoje stabilitních poměrů postižených svahů. Pro přirozené svahy je nejsnadnější prognóza prostorová, neboť lze využít zkušenosti, že k oživení svahových pohybů na přirozených svazích dochází přednostně tam, kde již v minulosti k pohybům došlo. Česká republika, stejně jako Slovenská republika, má výjimečné postavení ve světě díky skutečnosti, že nebezpečná sesuvná území byla již v letech 1962 až 1963 celostátně registrována. Data uložená v archivech jsou neustále doplňována a zpřesňována. Česká geologická služba Geofond registruje dnes údaje o více než 14 000 sesuvných území. Pro nejpostiženější oblasti republiky (např. Vsetínsko, Zlínsko, Mladoboleslavsko) jsou sestavovány prognostické mapy náchylnosti území k sesouvání v měřítku 1 : 10 000. Ty jsou k dispozici občanům, ale zejména veřejné správě pro potřeby územního plánování výstavby. Doporučená opatření vyplývající z prostorové prognózy nejsou často bohužel respektována, zejména když nejsou účinně podepřena legislativou. Nesrovnatelně obtížnější než prognóza prostorová je prognóza časová: kdy dojde ke katastrofickému porušení svahu? Příkladem úspěšné prognózy je předpověď zřícení skalního svahu nad silnicí z Děčína do Hřenska z ledna 1984. S využitím systematického monitorování ohrožené stěny se podařilo s chybou jediného dne předpovědět zhroucení stěny a zavalení hlavní silnice.

Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru A VOZ30460519.

Literatura

Rybář J., Stemberk J., Wagner P. (ed.): Landslides, Proceedings of the 1st European Conference on Landslides, Prague, Czech Republic, June 24–26, 2002 – Swets & Zeitlinger, Lisse, 1–734.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Rybář

Doc. Ing. Jan Rybář, CSc., (*1934) vystudoval Fakultu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem přírodních a antropogenních faktorů ovlivňujících vývoj svahových pohybů a jiných nebezpečných geodynamických jevů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné