Molekulární biologie
Od myší k člověku 
Myším a jejich genům se věnuje celý profesní život. U myší se mu podařilo najít první savčí gen, který rozhoduje o vzniku nových druhů. Jeho...
Proč axony nezabloudí
Rostoucí neurony potřebují něco jako mapu a naváděcí systém. Důležitou roli při tom hraje mj. izomeráza Pin1. Dospělý lidský mozek obsahuje...
Identifikace pomocí proteinů
Proteiny by v mnoha případech mohly při identifikaci osob nahradit či doplnit DNA. Proteiny nepodléhají tak rychle degradaci a lze je získat...
Zralé maso – chutné maso
Po smrti jatečných zvířat se ze svalů stává maso. Připravit z něj v tu chvíli pokrm by strávníky zasytilo, do gastronomického ideálu ale ještě...
Proč mrkev není bílá
Divoce rostoucí mrkev je bílá, první odrůdy vyšlechtěné před 1100 lety ve střední Asii byly žluté a fialové, oranžová se objevila až v 16. století....
Behemot a leviatan v Oregonu
V roce 1969 byl popsán Cryptomaster – nový rod sekáče z jedné lokality v Oregonu. Vzhledem k své relativně značné tělesné velikosti (3,5 mm) a...
Mluvit o zázraku přírody nestačí
Někdo v geneticky modifikovaných plodinách vidí způsob, jak uživit rostoucí lidskou populaci a naplnit zdánlivý oxymóron udržitelného intenzivního...
Nemocné geny
Hned v prvním odstavci tvrdí prof. Storchová, že Downův syndrom je „nejčastější dědičné onemocnění na světě“. Žádná čísla kupodivu neuvádí. Podle...
Proč nespí Jennifer Doudnaová?
Britští vědci jdou ve stopách čínských kolegů, kteří v loňském roce cíleně pozměnili dědičnou informaci lidských embryí, a zvedli tak vlnu kritiky...
„Jak se dnes daří tvému proteomu?“
Stárnutí obvykle považujeme za jakési všeobecné chátrání a zhoršování funkce orgánů a buněk. Je ale jasné, že každý orgán stárne jinak rychle a u...