DNA origami
| 4. 5. 2017
Nápad využít molekuly DNA k tvorbě přesně definovaných trojrozměrných struktur není nový, dosud však vyžadoval vysoké teploty a jednořetězcovou DNA. Nová metoda v principu umožňuje jejich tvorbu přímo v buňkách, byť ji autoři zatím demonstrovali pouze in vitro. Dvouřetězcové molekuly DNA jsou v žádoucím tvaru udržovány pomocí proteinů plnících roli sponek. V podmínkách simulujících buněčné prostředí vědci nechali reagovat vše potřebné: strukturní dvoušroubovice, DNA kódující spojovací proteiny, RNA polymerázu, ribozomy, transkripční a translační faktory… Trojrozměrné struktury pak vznikly samouspořádáním. Využití by mohly najít například při studiu vztahů mezi architekturou genomu a genovou expresí.
Praetorius F., Dietz H., Science, DOI: 10.1126/science.aam5488
Ke stažení
článek ve formátu pdf [542,74 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
