Aktuální číslo:

DNA origami

| 4. 5. 2017

| Vesmír 96, 253, 2017/5

Nápad využít molekuly DNA k tvorbě přesně definovaných trojrozměrných struktur není nový, dosud však vyžadoval vysoké teploty a jednořetězcovou DNA. Nová metoda v principu umožňuje jejich tvorbu přímo v buňkách, byť ji autoři zatím demonstrovali pouze in vitro. Dvouřetězcové molekuly DNA jsou v žádoucím tvaru udržovány pomocí proteinů plnících roli sponek. V podmínkách simulujících buněčné prostředí vědci nechali reagovat vše potřebné: strukturní dvoušroubovice, DNA kódující spojovací proteiny, RNA polymerázu, ribozomy, transkripční a translační faktory… Trojrozměrné struktury pak vznikly samouspořádáním. Využití by mohly najít například při studiu vztahů mezi architekturou genomu a genovou expresí.

Praetorius F., Dietz H., Science, DOI: 10.1126/science.aam5488

Ke stažení

článek ve formátu pdf [542,74 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora