Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Jak si chobotnice přepisují RNA

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 583, 2017/10

Hlavonožci se vypořádali s nároky evoluce svérázným způsobem. Konzervovali svůj genom a naučili se rozsáhle přepisovat molekuly ribonukleových kyselin. Vděčí právě této zvláštnosti za svůj výkonný nervový systém?

Hlavonožci obývají moře od polárních krajů až po tropy. Někteří tak čelí teplotám nad 30 °C, jiní se naopak adaptovali na teploty pod bodem mrazu. Jejich životní styl predátora přitom klade vysoké nároky na nervový systém, jehož funkce jsou poplatné právě teplotám. Vědci proto celkem logicky předpokládali, že například geny regulující pohyb draslíkových iontů přes membrány nervových buněk se u hlavonožců měnily tak, aby zajistily dokonalé reakce v teplotách, jakým tito živočichové obvykle čelí. Když ale před časem porovnali jeden takový gen chobotnice rodu Pareledone žijící v antarktické zátoce McMurdo ve vodě „teplé“ –1,8 °C s genem chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) z korálových útesů Portorika, kde teplota vody dosahuje až 35 °C, zjistili, že se prakticky neliší.1)

Proč nejsou jako zpomalený film?

Zdálo se neuvěřitelné, že by obě chobotnice mohly přežívat v diametrálně odlišném prostředí se stejnou genetickou výbavou. To se potvrdilo v dalších experimentech, kdy vědci vyrobili příslušný protein podle instrukce genů tropické a antarktické chobotnice. Obě molekuly pracovaly velmi dobře v tropických teplotách. Když však rtuť teploměru klesla k nule, pracovaly 60krát pomaleji. S takovým proteinem by se měly antarktické chobotnice pohybovat jako ve zpomaleném filmu. Ve skutečnosti jsou překvapivě čilé. Jak je to možné?

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné