Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Když CRISPR přejde chuť

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 550, 2017/10

Revoluční nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace dostal účinnou brzdu a zároveň posílila jeho spolehlivost. 

Stephen Tsang zkoumá na Columbijské univerzitě možnosti oprav mutací způsobujících těžká poškození oka. Pro cílenou korekci defektních genů používá techniku označovanou jako CRISPR-Cas9. S tou se počítá i pro obdobné léčebné zákroky do dědičné informace lidských pacientů. Anebo ne? Dvoustránková studie s daty o genomech pouhopouhých tří laboratorních myší publikovaná Tsangovým týmem vážně zpochybňuje spolehlivost techniky.

Poprask kolem tří myší

Ve světě už probíhá několik desítek klinických zkoušek nových léčebných postupů využívajících CRISPR-Cas9. Často míří na buňky zhoubných nádorů. K nejvýznamnějším otazníkům, které se nad perspektivou takové léčby vznášejí, patří přesnost zásahu. CRISPR-Cas9 musí spolehlivě opravovat poškozená místa a zároveň nesmí páchat škody na „necílových“ místech dědičné informace.

Tsang a jeho spolupracovníci přečetli dědičnou informaci dvou myší, která byla vystavena účinkům CRISPR-Cas9 při léčbě dědičného onemocnění oka, a také dědičnou informaci myši, na jejíž DNA tento nástroj nepůsobil. Při porovnání tří genomů napočítali mezi myšmi léčenými pomocí CRISPR-Cas9 a myší, která neměla upravovanou DNA, tisíce rozdílů. Většinu takto vzniklých odchylek přičetli tomu, že se CRISPR-Cas9 nestrefil do cílového místa a přestřihl DNA tam, kde neměl.1)

Pokud by byla technika CRISPR-Cas9 takto nespolehlivá, provázela by léčbu nepříjemně vysoká rizika nežádoucích vedlejších účinků. Už samotné klinické zkoušky by byly silně problematické, ba přímo nezodpovědné. Trhy s cennými papíry proto reagovaly na studii Tsangova týmu poklesem ceny akcií firem, jejichž plány stojí a padají s praktickým využíváním CRISPR-Cas9.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné