Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Když CRISPR přejde chuť

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 550, 2017/10

Revoluční nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace dostal účinnou brzdu a zároveň posílila jeho spolehlivost. 

Stephen Tsang zkoumá na Columbijské univerzitě možnosti oprav mutací způsobujících těžká poškození oka. Pro cílenou korekci defektních genů používá techniku označovanou jako CRISPR-Cas9. S tou se počítá i pro obdobné léčebné zákroky do dědičné informace lidských pacientů. Anebo ne? Dvoustránková studie s daty o genomech pouhopouhých tří laboratorních myší publikovaná Tsangovým týmem vážně zpochybňuje spolehlivost techniky.

Poprask kolem tří myší

Ve světě už probíhá několik desítek klinických zkoušek nových léčebných postupů využívajících CRISPR-Cas9. Často míří na buňky zhoubných nádorů. K nejvýznamnějším otazníkům, které se nad perspektivou takové léčby vznášejí, patří přesnost zásahu. CRISPR-Cas9 musí spolehlivě opravovat poškozená místa a zároveň nesmí páchat škody na „necílových“ místech dědičné informace.

Tsang a jeho spolupracovníci přečetli dědičnou informaci dvou myší, která byla vystavena účinkům CRISPR-Cas9 při léčbě dědičného onemocnění oka, a také dědičnou informaci myši, na jejíž DNA tento nástroj nepůsobil. Při porovnání tří genomů napočítali mezi myšmi léčenými pomocí CRISPR-Cas9 a myší, která neměla upravovanou DNA, tisíce rozdílů. Většinu takto vzniklých odchylek přičetli tomu, že se CRISPR-Cas9 nestrefil do cílového místa a přestřihl DNA tam, kde neměl.1)

Pokud by byla technika CRISPR-Cas9 takto nespolehlivá, provázela by léčbu nepříjemně vysoká rizika nežádoucích vedlejších účinků. Už samotné klinické zkoušky by byly silně problematické, ba přímo nezodpovědné. Trhy s cennými papíry proto reagovaly na studii Tsangova týmu poklesem ceny akcií firem, jejichž plány stojí a padají s praktickým využíváním CRISPR-Cas9.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné