Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Když CRISPR přejde chuť

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 550, 2017/10

Revoluční nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace dostal účinnou brzdu a zároveň posílila jeho spolehlivost. 

Stephen Tsang zkoumá na Columbijské univerzitě možnosti oprav mutací způsobujících těžká poškození oka. Pro cílenou korekci defektních genů používá techniku označovanou jako CRISPR-Cas9. S tou se počítá i pro obdobné léčebné zákroky do dědičné informace lidských pacientů. Anebo ne? Dvoustránková studie s daty o genomech pouhopouhých tří laboratorních myší publikovaná Tsangovým týmem vážně zpochybňuje spolehlivost techniky.

Poprask kolem tří myší

Ve světě už probíhá několik desítek klinických zkoušek nových léčebných postupů využívajících CRISPR-Cas9. Často míří na buňky zhoubných nádorů. K nejvýznamnějším otazníkům, které se nad perspektivou takové léčby vznášejí, patří přesnost zásahu. CRISPR-Cas9 musí spolehlivě opravovat poškozená místa a zároveň nesmí páchat škody na „necílových“ místech dědičné informace.

Tsang a jeho spolupracovníci přečetli dědičnou informaci dvou myší, která byla vystavena účinkům CRISPR-Cas9 při léčbě dědičného onemocnění oka, a také dědičnou informaci myši, na jejíž DNA tento nástroj nepůsobil. Při porovnání tří genomů napočítali mezi myšmi léčenými pomocí CRISPR-Cas9 a myší, která neměla upravovanou DNA, tisíce rozdílů. Většinu takto vzniklých odchylek přičetli tomu, že se CRISPR-Cas9 nestrefil do cílového místa a přestřihl DNA tam, kde neměl.1)

Pokud by byla technika CRISPR-Cas9 takto nespolehlivá, provázela by léčbu nepříjemně vysoká rizika nežádoucích vedlejších účinků. Už samotné klinické zkoušky by byly silně problematické, ba přímo nezodpovědné. Trhy s cennými papíry proto reagovaly na studii Tsangova týmu poklesem ceny akcií firem, jejichž plány stojí a padají s praktickým využíváním CRISPR-Cas9.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné