i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Pandemie zabíjejí přes pět tisíc let

 |  2. 11. 2020

Covid-19 je největší pandemií, která lidstvo v posledních sto letech postihla, a je pro většinu z nás zcela novou zkušeností. Proč jsme tak překvapeni a v mnoha ohledech nepřipraveni na vypuknutí globální choroby? Praktická zkušenost současného lidstva s takovým nebezpečím totiž z naší živé paměti zmizela. A máme nač vzpomínat. Pohled do minulosti pandemií nám může nabídnout poučení nejen o tom, jak se naši předkové s chorobami potýkali, ale také jak svou společnost po odeznění nemoci obnovili a reformovali.

Výskyt globálních pandemií má velmi dávný původ. Od doby před více než deseti tisíci lety, kdy se naši předkové začali usazovat a svou obživu obstarávat v rámci zemědělského způsobu života, začaly se ve zvýšené míře vyskytovat i civilizační choroby. Vedle zubního kazu, souvisejícího s převažující obilnou složkou výživy, to byla také tuberkulóza způsobená soužitím s domestikovanými hospodářskými zvířaty. Usedlý způsob života společně se stabilní výrobou potravy brzy způsobil rapidní nárůst populace, který se dodnes nezastavil. Právě rostoucí hustota osídlení v lokalitách výhodných pro život vedla nejen k rozvoji společenských vztahů, vzniku prvních měst a civilizací, ale také k šíření a mutacím chorob v lidské populaci.

Před téměř 5000 lety byla v hrobce v západošvédském Frälsegården pohřbena dvacetiletá žena z časně zemědělské komunity kultury nálevkovitých pohárů. Analýzou DNA jejích zubů se ukázalo, že zemřela na chorobu způsobenou bakterií Yersinia pestis, tedy na mor.

Mikroby v zubech

Za normálních okolností je u zdravého člověka zubní dřeň sterilní a mikroby vnikají dovnitř zubu jen při septickém zaplavení celého organismu. Jestliže však nemocný následkem infekce zemře, patogenní mikroorganismy v dřeni zůstanou a jejich genetický materiál je uvnitř zubu po staletí chráněn před vnějšími vlivy.

Jde o jeden z nejstarších dokladů morové nákazy u člověka. Tento nově objevený kmen moru se mohl stát příčinou první morové pandemie v dějinách lidstva a způsobit tak kolaps nejstarší zemědělské civilizace pozdní doby kamenné v Evropě. Na přelomu mladší a pozdní doby kamenné (neolitu a eneolitu) vznikaly v povodí Dněstru (dnes především v Moldávii a na jihozápadě Ukrajiny) nebývale rozsáhlé shluky sídel cucuteni-trypilské kultury (5200–3000 před Kristem). Tyto obří zemědělské osady se podobaly pozdějším městům a žily v nich pohromadě tisíce lidí. Zásoby obilí zdejších obyvatel lákaly také miliony hlodavců, kteří jsou právě přirozenými nositeli bakterií Yersinia pestis. Morovému patogenu se tak poprvé naskytla ideální příležitost se plně rozvinout. Už v polovině 4. tisíciletí před Kristem ale většina těchto rozsáhlých sídelních shluků zkolabovala. Je velmi pravděpodobné, že zdejší komunity zemědělců, kteří značně vyčerpali i přírodní zdroje v okolí svých osad, zdecimovala právě lokální epidemie moru. Na morovou pandemii to ale ještě nestačilo.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie, Biologie, Archeologie, Covid-19

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné