Další články

Zlaté zbarvení u hmyzu a některé příbuzné jevy

George O. Krizek | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 98, 1999/2

Entomologické názvosloví skýtá značné množství výrazů vycházejících z latinského aurum či řeckého chrysos, značících zlato. I hovorové názvy...

BENJAMIN KURAS: Češi na vlásku. Příručka národního přežívání.

Ivan Boháček | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 98, 1999/2

Výklad legend, mýtů a historických událostí od praotce Čecha až po současnost. Benjamin Kuras o své útlé knížce říká: Ani v nejmenším se tato...

FRANTIŠEK KOVAŘÍK: Štíři

Antonín Kůrka | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 103, 1999/2

Nejvíce živých štírů pohromadě jsem viděl 6. května roku 1971. Nebylo to ani v poušti, ani v tropickém lese, ale v samém středu Evropy, na kamenité...

I dnes zapadá slunce nad Atlantidou

Václav Cílek | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 103, 1999/2

Jiří SVOBODA: Jak to bylo s Atlantidou Nový pohled na starou záhadu, Nakladatelství NS Svoboda, Praha 1998, 190 stran, 79 obrázků, 16 stran...

Vidět myš a přehlédnout velrybu

Ilja Hurník | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 106, 1999/2

Octl jsem se v porotě, která měla ocenit nejlepší články ve Vesmíru za uplynulý rok (pozn. red.: je míněn rok 1997). Byl jsem přizván co laik,...

Proces interpretace

Stanislav Komárek | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 108, 1999/2

Archaický člověk se cítí světem kolem sebe přímo osloven a míněn. Jeden každý jev, který vidí, má k němu samému nějaký bezprostřední vztah, či se...

Antropomorfizmus a věda

Jan Zrzavý | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 109, 1999/2

Při čtení článku S. Komárka o Portmannovi (Vesmír 76, 676, 1997/12) jsem si uvědomil úkaz, který už delší dobu sleduju, ale zatím spíš podvědomě....

Prosinec ve vědě

Ivo Budil | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 110, 1999/2

Kam se poděl Marsův oceán? Maria Zuberová z Massachusettské techniky zkoumala údaje umělé družice Mars Global Surveyor, a došla k závěrům, které...

Z vědeckých časopisů

redakce | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 113, 1999/2

Při lovu motýlka uloviti tygraMá neutrino hmotu? Pro puntičkáře upřesněme, že jde o nenulovou klidovou hmotnost. Odpověď na tuto otázku je...

Ve zkratce

Ivan Boháček | 5. 2. 1999 | Vesmír 78, 114, 1999/2

Znalost elasticity a textury zemského jádra je klíčová pro interpretaci seizmologických dat, tedy také vlastnosti železa za tlaku 220 GPa. Nature...