Čornobyl a chybějící děti

Od roku 1945 lidé na Zemi a pod jejím povrchem odpálili více než 2000 jaderných náloží. Výzkumy ukazují, že ionizující záření, které při nich vzniklo, ovlivnilo nejen lidi vystavené záření, ale i ty, kteří se teprve měli narodit. Část vědců ve svých studiích zjistila, že události, jakými jsou bombardování Hirošimy a Nagasaki, jaderné zkoušky nebo havárie elektráren, mají dopad na to, jestli se v následujících měsících narodí víc dívek, nebo chlapců. Jakým směrem se poměr vychyluje, v tom se ale studie zatím rozcházejí.

Radioaktivní, či lépe ionizující záření a jeho vliv na živé organismy jsou zdrojem univerzální fascinace široké veřejnosti a badatelského zájmu řady odborníků. Dokumenty mapující devastující následky jaderných výbuchů v Hirošimě a Nagasaki dodnes vzbuzují morbidní zvědavost. Ještě živějším tématem zůstává čornobylská havárie, což dokazuje i nebývalá popularita televizní minisérie Černobyl z roku 2019. Není tak překvapivé, že řada vědců, kteří se zajímají o poměr pohlaví při narození a o faktory, které tento poměr ovlivňují, ve své práci zohlednila také vliv radiace. Výsledky na první pohled vypovídají o výraznějším dopadu na životaschopnost zárodků ženského pohlaví a porodnosti vychýlené ve prospěch chlapců. Na druhou stranu, podle českých výzkumů se roku 1986 v Československu narodilo o více než 400 chlapců méně, než bychom čekali. Kdo má tedy pravdu?

1. Listopad 1986 je jediným měsícem mezi lety 1950 a 1999, kdy se na území dnešní České republiky narodilo méně chlapců než dívek. Souvisí nějak tento statisticky významný pokles s havárií jaderné elektrárny Čornobyl o sedm měsíců dříve? O tom se vede vědecký spor.

Graf podle Peterka M., Peterková R., Likovský Z. [3], upraveno

Sekundární pohlavní index a co ho ovlivňuje

Sekundární pohlavní index neboli sekundární poměr pohlaví označuje poměr mužských a ženských potomků při narození. U našeho druhu bývá lehce vychýlen ve prospěch chlapců, podle odhadů Organizace spojených národů pro rok 2021 to například bylo 105,6 chlapců na 100 dívek.

Poměr pohlaví při narození může ovlivňovat celá řada faktorů, a to jak před početím, tak v průběhu těhotenství. Významnou roli hrají hormonální procesy u obou rodičů – zejména hladiny pohlavních hormonů, dále zdravotní stav rodičů, kvalita spermií, socioekonomické podmínky nebo psychický a fyzický stres. Právě stres, například v důsledku přírodních katastrof, byl opakovaně spojován se změnami v poměru narozených chlapců a dívek – především s poklesem počtu narozených chlapců. Důležité je, že změny v sekundárním poměru pohlaví často nevznikají při samotném početí, ale až následně v průběhu těhotenství, například vlivem rozdílné citlivosti mužských a ženských plodů na nepříznivé podmínky.

Výzkumníci opakovaně zaznamenali, že po tragických událostech, jakými jsou například zemětřesení nebo teroristické útoky, došlo ke snížení sekundárního poměru pohlaví, tedy že se narodilo méně chlapců. Obdobný dopad má na poměr pohlaví také znečištění prostředí. Ionizující záření je v tomto ohledu dalším významným faktorem, zejména pak radioaktivní spad po nukleárním výbuchu způsobeném jadernou zbraní nebo havárii. Řada studií na význam těchto událostí poukazuje. Většina z nich ale zaznamenala opačnou změnu, tedy že se narodilo oproti dívkám relativně více chlapců. Přesněji řečeno se oproti předpokladům narodilo méně dívek a počet narozených chlapců se nezměnil.