Pravěké otylky
| 1. 9. 2025 | Vesmír 104, 489, 2025/9
Autoři článku zmiňují „přitažlivost“ těžké obezity pro společnosti vystavené „alespoň občasnému strádání“, což dokládají tvrzením „o tradičních společnostech např. v Africe, které si pěstují mimořádně tučné ženy, jež se nemohou bez cizí pomoci ani přemisťovat…“.
Tato varianta se mi zdá hodně nepravděpodobná, ale pokud vůbec měly mít obézní venuše reálný předobraz (o čemž osobně nejsem přesvědčen), měli bychom uvažovat spíše o geneticky podmíněné obezitě, např. syndromu Pradera a Williho, který se v populaci vyskytuje u jednoho z 25 000 lidí. Jde o chromozomální odchylku, jež s největší pravděpodobností existovala i před desítkami tisíc let.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [367,88 kB]
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Petr Sucharda
MUDr. Petr Sucharda, CSc., (*1956) se obezitě věnuje na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK od roku 1984. Je zakládajícím členem České obezitologické společnosti ČLS JEP a jejím dlouholetým vědeckým sekretářem.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...















