Pravěké otylky
| 1. 9. 2025 | Vesmír 104, 489, 2025/9
Autoři článku zmiňují „přitažlivost“ těžké obezity pro společnosti vystavené „alespoň občasnému strádání“, což dokládají tvrzením „o tradičních společnostech např. v Africe, které si pěstují mimořádně tučné ženy, jež se nemohou bez cizí pomoci ani přemisťovat…“.
Tato varianta se mi zdá hodně nepravděpodobná, ale pokud vůbec měly mít obézní venuše reálný předobraz (o čemž osobně nejsem přesvědčen), měli bychom uvažovat spíše o geneticky podmíněné obezitě, např. syndromu Pradera a Williho, který se v populaci vyskytuje u jednoho z 25 000 lidí. Jde o chromozomální odchylku, jež s největší pravděpodobností existovala i před desítkami tisíc let.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [367,88 kB]
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Petr Sucharda
MUDr. Petr Sucharda, CSc., (*1956) se obezitě věnuje na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK od roku 1984. Je zakládajícím členem České obezitologické společnosti ČLS JEP a jejím dlouholetým vědeckým sekretářem.
Doporučujeme
Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu
Bedřich Moldan | 4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě 
Jiří Přibáň | 31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku 
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...











