Pravěké otylky
| 1. 9. 2025 | Vesmír 104, 489, 2025/9
Autoři článku zmiňují „přitažlivost“ těžké obezity pro společnosti vystavené „alespoň občasnému strádání“, což dokládají tvrzením „o tradičních společnostech např. v Africe, které si pěstují mimořádně tučné ženy, jež se nemohou bez cizí pomoci ani přemisťovat…“.
Tato varianta se mi zdá hodně nepravděpodobná, ale pokud vůbec měly mít obézní venuše reálný předobraz (o čemž osobně nejsem přesvědčen), měli bychom uvažovat spíše o geneticky podmíněné obezitě, např. syndromu Pradera a Williho, který se v populaci vyskytuje u jednoho z 25 000 lidí. Jde o chromozomální odchylku, jež s největší pravděpodobností existovala i před desítkami tisíc let.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [367,88 kB]
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Petr Sucharda
MUDr. Petr Sucharda, CSc., (*1956) se obezitě věnuje na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK od roku 1984. Je zakládajícím členem České obezitologické společnosti ČLS JEP a jejím dlouholetým vědeckým sekretářem.

Doporučujeme
Zadání testu z titulní strany
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů
Ondřej Vrtiška | 29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž 
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...