Míša Přecechtěl

Míša Přecechtěl jak žít nevěděl
každý druhý den v knihovně proseděl
ráno, vpodvečer, jak med medvídek
lízával tam inspiraci z povídek

Čet si o polích – chtěl být sedlákem
čet si o zbraních a chtěl být vojákem
o lásce když čet, náhle netušil
o srdce se bál, že, tiché, dobuší

Míša Přecechtěl prostě s láskou měl potíž
hezký mladý pán, jenže nijaký totiž
vždycky připraven stát se v čítárně stropem
nepomoh‘ mu Bůh, neřek‘ mu, za koho kope

Styděl už se ptát, kam jít nevěděl
přesto spoustu rán v Seznamce proseděl
jestli za Péťou, jestli Páťu snad
jestli vůbec někoho by Míša rád

Jak se rozhodnout, v citu najít klid
jak dlouho hrát s mrtvým srdcem Na přežít
Nepoznal kdy vstát jeho majestát
o rozkoších nešly ani sny se zdát

Míša Přecechtěl prostě s láskou měl totiž
jednu nešťastnou, jako dům velkou potíž
zjistit neuměl, zdali k trubcům či k včelám
nepomoh‘ mu bůh, neřek‘ mu jak se to dělá

Přece ale chtěl, snad i po lásce bažil
kéž ji taky dal, kéž z ní tál, kéž ji zažil
Úl svůj nenašel, teď je v Seznamce židlí
Nepřiznal se Bůh, že to s ním docela zmydlil