Data z dronů? Jen za hezkého počasí

Počasí je ale nevyzpytatelné a déšť, vítr nebo výkyvy teplot snižují jejich provozuschopnost a kvalitu získaných dat. Kolik dní v roce je v našich podmínkách pro využití dronů skutečně vhodných? Napoví analýza meteorologických dat z let 2016–2024 z 31 lokalit napříč Českem.

V zemědělství drony pomáhají sledovat stav porostů, vyhodnocovat zálivkovou potřebu nebo detekovat škůdce. Multispektrální senzory dokážou zachytit jemné rozdíly v odrazivosti listů, které jsou často okem neviditelné, a umožňují tak přesnější rozhodování o hnojení či zavlažování. V ochraně přírody nacházejí uplatnění při mapování chráněných území nebo sledování výskytu invazních druhů – často v těžko přístupných terénech, v nichž by byl tradiční sběr dat komplikovaný nebo příliš rušivý. Výzkumné týmy je nasazují i ke studování změn krajiny – například dynamiky mokřadů, vývoje vegetace po narušení či sledování dopadů klimatických extrémů.

1. Viditelné zkreslení snímku způsobené kapkami vody.

Snímek Petr Klápště

Drony umožňují opakovaný a systematický sběr přesných dat v různých ročních obdobích, což je pro dlouhodobé environmentální studie klíčové. Díky vysokému prostorovému rozlišení a operativnosti mají oproti satelitům velké výhody – nasadit je lze rychle, cíleně a s možností opakovaného měření. Často proto panuje představa, že drony můžeme použít kdykoli a téměř kdekoli. Jak ale tyto názory obstojí v reálných meteorologických podmínkách?

Drony nejsou navrženy pro sběr dat ve srážkách, silném větru ani extrémních teplotách. Jakmile totiž začne pršet, vyvstává riziko, že se poškodí elektronika nebo zkreslí obraz kvůli vodě na optických částech kamer nebo přímo kvůli viditelným srážkám na pořízeném snímku (obr. 1). V Česku průměrně prší nebo sněží nad limitní hodnotu (0,1 mm/den) 110–160 dní v roce, což samo o sobě snižuje využitelnost dronů více než o třetinu roku.