mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Kyzové doly

Počátky chemického průmyslu v Čechách
 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 338, 2023/6

„Dějiny válek možná smysl nemají, ale dějiny materiálů ano,“ říkají autoři tohoto textu.

Na samém počátku tohoto článku byl údiv nad krásou starých kyzových dolů a smutek, že bez dokumentace zanikají a vlastně nikoho ani nezajímají. Byly vyraženy ve středně tvrdých horninách, hlavně tmavých proterozoických břidlicích. Kyzy jsou jednoduché sirníky kovů a jejich zdaleka nejběžnějším zástupcem je sirník železnatý v podobě pyritu či markazitu. Zvětrávání kyzů okyselilo prostředí až na hodnoty pH 2,5–3,0, a to urychlilo rozklad horninotvorných minerálů. Intenzivní zvětrávání vedlo místy k řícení chodeb a komor pokrytých složitými žlutými sírany alunitového či jarositového složení (jde o vodnaté sírany s obsahem draslíku, sodíku, železa, hliníku – K, Na, Fe, Al – a dalších prvků či aniontů) a krápníky z železitých gelů.

V Hromnicích a na Marsu

Dna chodeb bývají pokryta ultrajemnými „lepivými“ železitými okry a síranovými bahny. Průzkumníci v nich nezřídka přijdou o holínku, kterou se nepodaří vytáhnout z přilnavé substance. Nediví se potom, že jedno z vozítek na Marsu, v tomto případě Spirit, v roce 2009 zajelo do polohy železitého sulfátu identifikovaného jako jarosit a uvízlo zde. Při pokusech o vyproštění se Spirit zabořil do sulfátu tak hluboko, že bylo nutné jeho misi ukončit. Jarosit na Marsu detekoval i další rover – Opportunity.

Ložiska vázaná na kyzy jsou typická hlavně pro oblast západočeského proterozoika (prahor). Železem bohatý pruh se táhne od Prahy přes Plzeň až k Domažlicím. Byl otevřen desítkami povrchových i podzemních dolů. Kyzy se tvořily v anoxickém (bezkyslíkatém) prostředí lagun na šelfech i v hlubším moři. Izotopové složení síry v pyritu ukazuje na biogenní původ sirníků. V prostředí chudém na kyslík jej mikroorganismy získávaly ze síranů či hydroxidů železa a v podobě drobných zrn a krystalů srážely pyrit. Statisíce či spíše miliony tun kyzů tak představují obrovskou chemofosilii, což je objekt, který sice nemusí vypadat jako zbytek kdysi živého těla, ale jeho složení ukazuje na biogenní procesy. Je pravděpodobné, že podobnou cestou, tedy zvětráváním původně biogenních kyzových impregnací, vznikaly i síranové polohy na Marsu. Šlo by vlastně o druhou, tj. pozemskou, a dokonce českou analogii marťanských hornin. Tou první by byly železité kuličky nalézané v některých oblastech české křídové pánve, kde vyvětrávají z pískovců a nápadně se podobají tzv. marťanským „borůvkám“ neboli kulatým konkrecím složeným zejména z hematitu a křemitého písku.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Geologie

O autorech

Václav Cílek

Milan Korba

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...