Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba druhou misi ExoMars, která byla společným projektem ruské organizace Roskosmos a evropské ESA (viz Vesmír 101, 214, 2022/4).

Válka na Ukrajině rozpoutaná Ruskem má kolosální dopady na ekonomiku i životy prostých lidí, kteří zásahem ruské invaze zakoušejí nezměrné útrapy. To je třeba mít v každém okamžiku na paměti.

Osudy vědeckých projektů či spolupráce závisejí také na sankcích či vlivu a postavení Ruska v dané mezinárodní organizaci. Spolupráce na mezinárodní stanici ISS sice pokračuje, ale je vysoce pravděpodobné, že v budoucnu projde dramatickou revizí. Rusko je zakládajícím členem fúzního projektu ITER, kam dodává řadu komponent. Zatím není jeho účast na projektu ovlivněna a pokračují dodávky zařízení, na kterých se Rusko podílí. Ale i v tomto případě mohou sankce spolupráci konkrétních firem s ruskými podniky ovlivnit.

V ženevském CERN byl pozastaven status Ruska jako pozorovatele a nezačne žádná nová spolupráce ani žádné projekty s ruskými institucemi. V případě Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně zahájila Česká republika proces mířící k vystoupení z této mezinárodní organizace. Připomeňme, že zmíněná organizace vznikla v roce 1956 právě jako reakce na zrod evropské organizace CERN. Československo bylo zakládajícím členem. SÚJV je mezinárodní organizací na území Ruska, které je zároveň většinovým finančním přispěvatelem.

Situaci, kdy dominantní stát dané organizace napadne jiný stát, jenž je také významným členem oné organizace, lze těžko nereflektovat. Vlivem eskalace válečného konfliktu a přístupu Ruska se zdá šance na ukončení války v bližší budoucnosti mizivá. V takové situaci pravděpodobně není velký rozdíl mezi pozastavením činnosti a vystoupením z dané organizace. Domnívám se, že účast v instituci jaderného výzkumu ve státě, který otevřeně šermuje jadernými zbraněmi a bojuje v blízkosti jaderných elektráren, bude pro evropské země velmi těžko obhajitelná.

Jeden z řady fotonásobičů, určených k detekci Čerenkovových fotonů. 2 a 3. Instalace fotonásobičů probíhá v zimě, protože povrch jezera pokrývá silný led, který bez problému unese i těžkou techniku.

Spolupráce s ústavem umožňovala českým vědcům, technikům i studentům přístup ke špičkovým zařízením i týmům a také k mezinárodní vědecké práci obecně. SÚJV byl totiž velmi intenzivně zapojen do mezinárodního výzkumu, a to třeba právě do spolupráce s organizací CERN. Oproti laboratoři CERN, která je dominantně zaměřena na částicovou fyziku, má SÚJV širší záběr. Výzkum probíhá v sedmi laboratořích a součástí ústavu je rovněž univerzitní centrum pro vzdělávací aktivity. Kromě urychlovače lehkých a těžkých iontů, cyklotronů určených k syntéze supertěžkých prvků a lehkých exotických jader využívá SÚJV také urychlovač protonů pro výzkumy v oblasti urychlovačem řízených transmutačních technologií a pro protonovou terapii nádorů nebo výzkumný reaktor jako pulsní zdroj neutronů.