Na Mars se neletí

Meziplanetární evropsko-ruská sonda ExoMars 2022 v září neodstartuje. Rada Evropské kosmické agentury (ESA) v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině rozhodla 17. března o pozastavení spolupráce s agenturou Roskosmos. Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin zareagoval oznámením, že Rusko projekt v následujících létech dokončí i „bez všech těch ‚evropských přátel‘ s ocasem staženým před americkým křikem.“

S misí ExoMars se na neurčito odkládá i projekt oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, které pro ni připravilo přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů. „V nejbližší době se proto nedozvíme, mohou-li se takové elektromagnetické vlny šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch, ani existují-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu,“ komentuje situaci prof. Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Vědci bleskové výboje dříve zaznamenali kromě Země i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, existence atmosférických výbojů na Marsu tak nadále zůstane tajemstvím.

„Pokud na Marsu výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky. O jejich podobě se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se dosud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny. Přístroj pro jejich měření totiž ještě nikdy na povrch Marsu nedosedl.“

Spolu se sondou ExoMars 2022 se pozastavuje i popularizační projekt „Telefonát z Marsu“ (mars.vesmir.cz), který měl z povrchu Marsu odvysílat jednu ze zvukových nahrávek, zaslaných veřejností. Výběru se účastnilo 584 nahrávek z celého světa, jedenáct vybraných mezinárodní porotou měla sonda nést v paměti českého vědeckého přístroje.

Část desky plošných spojů elektroniky přístroje pro měření změn elektromagnetického pole na povrchu Marsu. Vpravo je česká vlajka a pozdrav, spolu s poctou knězi a přírodovědci Prokopu Divišovi, který v roce 1754 sestrojil první evropský bleskosvod.Snímek ÚFA AV ČR

ESA v projektu ExoMars 2022 zajišťovala robotické vozítko Rosalind Franklinová, Roskosmos připravil raketový nosič a přistávací platformu Kazačok. Původně měla sonda odstartovat už roku 2018. Kvůli zpoždění příprav byl start odložen na rok 2020. Vzhledem ke komplikacím s logistikou během pandemie covidu-19 se měl start nakonec uskutečnit letos v září. Rozestupy mezi termíny startu odpovídají ideálním podmínkám pro let k Marsu (startovacím oknům), která se otevírají každých 26 měsíců.