mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Karahan tepe aneb Není jen Göbekli tepe

Neolitické stavby mezi Eufratem a Tigridem
 |  2. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 330, 2022/5

Impresivní stavby, které už od 10. tisíciletí př. Kr. budovaly dávné společnosti mezi horními toky řek Eufrat a Tigris, dlouhodobě podněcují akademické diskuse a dráždí fantazii návštěvníků z celého světa. Zatímco podle části badatelů se jedná o předchůdce pozdějších chrámů se všemi jejich funkcemi a smyslem, podle jiných odborníků jsou tyto stavby typickým příkladem prolínání ryze profánních i posvátných světů v obytných prostorách.

Přibližně od první poloviny 10. tisíciletí před Kristem archeologové evidují v syro-levantské oblasti a na území označovaném jako severní Mezopotámie (přibližně dnešní jihovýchodní Turecko a severovýchod Sýrie) pozůstatky takzvané monumentální architektury (Vesmír 94, 396, 2015/7). Jde o nápadně rozměrné stavby, většinou oválných až kruhových, později spíše pravoúhlých půdorysů, někdy se zahloubenou podlahou, jindy s podlahou vyskládanou kameny či jinak upravenou. Jsou to většinou jednolodní stavby s různým vnitřním vybavením, někdy bývají členěny do více místností. Samozřejmě to neznamená, že by ze starších období vůbec žádné doklady staveb neexistovaly, ale od tohoto časového zlomu se objevují mnohem častěji. Navíc jsou budovány z rozmanitých trvanlivých materiálů, nepálené hlíny (v jižních oblastech) nebo z kamene (typicky na severu), a nápadné je i jejich umístění v lokalitách a v krajině. Odborníci se víceméně shodnou v názorech na určitý trend ve vývoji půdorysů staveb od spíše kruhových či oválných po pravoúhlé tvary a většinou souhlasí s tvrzením o rozdílných stavebních tradicích například v jižní Levantě či na severu mezi horními toky Eufratu a Tigridu. Nesmiřitelné spory však dlouhodobě panují ve funkční interpretaci staveb, zejména těch rozměrově a tvarově speciálních, které se nápadně odlišují od ostatních současných objektů. Zatímco někteří specialisté píší o nejstarších chrámech a svatyních, o rituálních centrech pro širší území, jiná část badatelské obce existenci rituálních center zpochybňuje a varuje před používáním matoucí terminologie, vycházející z analogií s pozdějšími strukturami (religiózní stavby z doby bronzové a mnohem pozdější). Obě názorové skupiny se přitom opírají o stejné materiální pozůstatky.

Mezi lokalitami, které se nejčastěji objevují v diskusích o neolitických chrámech a o nejstarších monumentálních stavbách, lze bezesporu na prvním místě zmínit Göbekli tepe, ležící nedaleko města Şanlıurfa (dříve Edessa) v jihovýchodním Turecku. Rozhodně však nejde o jedinou lokalitu tohoto typu. V kopcích kolem Harranské roviny se totiž nachází dohromady 12 (možná i 15 či více) uměle vytvořených pahorků, takzvaných telů, s podobnými objekty a movitými artefakty. Systematický výzkum lokality Karahan tepe začal těsně před covidem v roce 2019.1) Nalezené stavby i movité nálezy vystavené v archeologickém muzeu v Şanlıurfě Müzesi už krátce po prvních terénních kampaních hýbou s dosavadními představami o stavebních komplexech a o neolitickém umění (jak bychom to nazvali my) před téměř 12 tisíci lety.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Jaroslav Řídký

Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D., (*1976) vystudoval archeologii a etnologii na FF UK v Praze. V Archeologickém ústavu AV ČR v Praze se věnuje především období neolitu na území střední Evropy, Předního východu a severovýchodní Afriky. Kromě „speciálních“ (monumentálních) staveb a sociálně-politických vazeb s nimi spojených se zaměřuje na studium adaptačních zvyklostí a potravinových strategií minulých společností. Je členem týmu L. Varadzina, zaměřeného na adaptační a subsistenční strategie v africkém Sahelu (Projekt Šakadúd, Lumina Quaeruntur, financovaný AV ČR).
Řídký Jaroslav

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...