Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Göbekli Tepe

Nejstarší monumentální objekty na světě
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 396, 2015/7

Nálezy monumentálních kamenných pilířů, objevené v druhé polovině 20. století, nás vedou k přehodnocení předdstav o životě před dvanácti tisíci lety. Kdo tyto rituální monumenty plánoval?

Tureckou lokalitu Göbekli Tepe, uvedenou na seznamu světového dědictví UNESCO, lze bez nadsázky přiřadit k největším archeologickým objevům minulého století. Jde o kamenné struktury uspořádané do kruhového, oválného a později spíše obdélného půdorysu. V současnosti představují společně se slavným nálezem britské badatelky Kathleen Kenyonové1), který zahrnoval zdi a věžovitý útvar v Tell es Sultan (Jerichu na území dnešní Palestinské autonomie), vůbec nejstarší „veřejnou architekturu“ (podle anglického public architecture), datovanou do samých počátků období mladší doby kamenné – neolitu.2) Podle odborníků patří tyto objekty, jejichž výstavba vyžadovala určitou úroveň organizační struktury a větší množství pracovních sil, dokonce k nejdůležitějším atributům tzv. předkeramického období A (Pre-Pottery Neolithic; ve zkratce PPNA) v desátém tisíciletí před naším letopočtem. Jsou signálem zásadních změn oproti předcházejícímu období lovecko-sběračského komplexu Natufien – rozprostřenému v západní polovině tzv. úrodného půlměsíce3) (obr. 1).

Lokalita Göbekli Tepe je považována za nejstarší rituální centrum4) pro větší množství komunit. Na rozdíl od zmíněného Jericha, od jehož výzkumu uběhlo již více než půl století, probíhá zdejší výzkum za použití rozmanitých výzkumných metod a mezioborové spolupráce a stále přináší nové a překvapivé informace.

Geografická oblast „úrodného půlměsíce“, zahrnující řadu různých krajinných typů od mořského pobřeží a rovin až po horské oblasti, je v současnosti rozdělena mezi několik státních a polostátních útvarů. Jde o části Egypta, Izraele, Palestinské autonomie, Jordánska, Libanonu, Sýrie, Turecka, Iráku a Íránu. Z výčtu uvedených zemí je patrné, že archeologický výzkum zde probíhá, a vlastně vždycky probíhal, v dosti náročných klimatických (velmi odlišných od neolitického období) a společenských podmínkách. Některé klíčové lokality leží v územích sužovaných po staletí válkami a neustálým sociálním napětím. Právě v této části Předního východu však byly v minulosti doloženy divoké formy domestikovaných rostlin a zvířat a byla zde potvrzena nejstarší radiokarbonová data z rozlehlejších a stabilnějších sídlištních útvarů.5)

Předkeramický neolit A (9800–8700 př. n. l.) a B (8700–7000 př. n. l.)

Z období PPNA je známa řada sídlišť včetně těch, kde mohly žít až stovky obyvatel. Na některých z nich je doložena kultivace rostlin, převážně obilovin, a chov později domestikovaných zvířat.6) Pohřbívání během nejstaršího neolitického období kopíruje předchozí Natufien, ale reflektuje některé změny ve společnosti, například ve formě rozmanitých pohřebních praktik. Je rovněž

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Jaroslav Řídký

Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D., (*1976) vystudoval archeologii a etnologii na FF UK v Praze. V Archeologickém ústavu AV ČR v Praze se věnuje především období neolitu na území střední Evropy, Předního východu a severovýchodní Afriky. Kromě „speciálních“ (monumentálních) staveb a sociálně-politických vazeb s nimi spojených se zaměřuje na studium adaptačních zvyklostí a potravinových strategií minulých společností. Je členem týmu L. Varadzina, zaměřeného na adaptační a subsistenční strategie v africkém Sahelu (Projekt Šakadúd, Lumina Quaeruntur, financovaný AV ČR).
Řídký Jaroslav

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné