Spaseme, nebo spasíme svět?

Když se formovala ochrana přírody a vznikaly první národní parky, málokdo si zřejmě dovedl představit, jaké rozměry přetváření planety člověkem nabere. Lidská populace a její blahobyt čím dál více ohrožují rozmanitost živé přírody a vedou ke ztrátě ekosystémových služeb. Můžeme nepříznivé trendy ještě zvrátit? Již nyní je zřejmé, že pouze péčí o chráněná území se nám to nepodaří.

Zachytit stav globální přírody není jednoduché, protože světová data jsou stále relativně roztříštěná. V posledních desetiletích se však podařilo přejít od spíše anekdotické evidence k rozvoji integrovaných globálních hodnocení, databází a modelů, s jejichž pomocí můžeme sledovat současný stav a modelovat budoucí vývoj biodiverzity a ekosystémových služeb. K zlepšení informací o stavu přírody a jejích služeb přispělo významně Miléniové hodnocení ekosystémů (Vesmír 87, 26, 2008/1) a nejnověji globální hodnocení probíhající pod hlavičkou Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) [1]. Tato integrovaná hodnocení shrnují současný stav přírody na planetě, stejně jako důsledky změn přírody pro společnost a možné přístupy k jejich poznání a správě.

Za „přírodu“ v globálních koncepčních rámcích považujeme všechny typy ekosystémů, včetně zemědělských či městských, stejně jako jejich biologickou, lidskou i kulturní rozmanitost. Stav přírodního prostředí jednoznačně ovlivňuje různé aspekty lidského života. Tyto příspěvky jsou označovány jako ekosystémové služby či přínos přírody lidem. V podstatě všechny ekosystémové služby jsou nějakým způsobem spoluvytvářeny člověkem, ať již s využitím technologií, lidské práce, nebo dalších antropogenních vstupů. Zároveň různé nároky lidské společnosti na ekosystémy a jejich služby vytvářejí tlaky a rozpory, které vedou k přeměnám přírody v různých podobách.

Index nedotčenosti biodiverzity, který zobrazuje stupeň současného ovlivnění ekosystémů srovnáním početnosti a rozmanitosti druhů oproti přírodnímu (člověkem neovlivněnému) stavu. Průměrná početnost původních druhů klesla na 84,6 %. Upraveno podle Newbold T. et al., Science, 2016

Stav přírody se v globálním měřítku setrvale zhoršuje ve fyzických i ekonomických ukazatelích, protože ztrácíme důležité světové ekosystémy a jejich rozmanitost. Pokud srovnáme současnou početnost a rozmanitost druhů s očekávanými přirozenými hodnotami, zjistíme, že v důsledku lidské přítomnosti poklesla integrita a diverzita přírodních ekosystémů na většině souše globálně nejméně o 10 % [2]. Naprostá většina světových biomů však byla ovlivněna z 20 % i více (obr. 1) a stávající trendy poukazují na rostoucí ohrožení zejména tropických biomů. Populární index živoucí planety ukazuje pokles populací obratlovců v posledních padesáti letech až o 69 %.