i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Spaseme, nebo spasíme svět?

Globální trendy a ochrana přírody
 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 766, 2022/12

Když se formovala ochrana přírody a vznikaly první národní parky, málokdo si zřejmě dovedl představit, jaké rozměry přetváření planety člověkem nabere. Lidská populace a její blahobyt čím dál více ohrožují rozmanitost živé přírody a vedou ke ztrátě ekosystémových služeb. Můžeme nepříznivé trendy ještě zvrátit? Již nyní je zřejmé, že pouze péčí o chráněná území se nám to nepodaří.

Zachytit stav globální přírody není jednoduché, protože světová data jsou stále relativně roztříštěná. V posledních desetiletích se však podařilo přejít od spíše anekdotické evidence k rozvoji integrovaných globálních hodnocení, databází a modelů, s jejichž pomocí můžeme sledovat současný stav a modelovat budoucí vývoj biodiverzity a ekosystémových služeb. K zlepšení informací o stavu přírody a jejích služeb přispělo významně Miléniové hodnocení ekosystémů (Vesmír 87, 26, 2008/1) a nejnověji globální hodnocení probíhající pod hlavičkou Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) [1]. Tato integrovaná hodnocení shrnují současný stav přírody na planetě, stejně jako důsledky změn přírody pro společnost a možné přístupy k jejich poznání a správě.

Za „přírodu“ v globálních koncepčních rámcích považujeme všechny typy ekosystémů, včetně zemědělských či městských, stejně jako jejich biologickou, lidskou i kulturní rozmanitost. Stav přírodního prostředí jednoznačně ovlivňuje různé aspekty lidského života. Tyto příspěvky jsou označovány jako ekosystémové služby či přínos přírody lidem. V podstatě všechny ekosystémové služby jsou nějakým způsobem spoluvytvářeny člověkem, ať již s využitím technologií, lidské práce, nebo dalších antropogenních vstupů. Zároveň různé nároky lidské společnosti na ekosystémy a jejich služby vytvářejí tlaky a rozpory, které vedou k přeměnám přírody v různých podobách.

Stav přírody se v globálním měřítku setrvale zhoršuje ve fyzických i ekonomických ukazatelích, protože ztrácíme důležité světové ekosystémy a jejich rozmanitost. Pokud srovnáme současnou početnost a rozmanitost druhů s očekávanými přirozenými hodnotami, zjistíme, že v důsledku lidské přítomnosti poklesla integrita a diverzita přírodních ekosystémů na většině souše globálně nejméně o 10 % [2]. Naprostá většina světových biomů však byla ovlivněna z 20 % i více (obr. 1) a stávající trendy poukazují na rostoucí ohrožení zejména tropických biomů. Populární index živoucí planety ukazuje pokles populací obratlovců v posledních padesáti letech až o 69 %.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Davina Vačkářová

Mgr. Davina Vačkářová, Ph.D., (*1976) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Působí v Centru pro otázky životního prostředí UK v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde se zabývá zejména vztahem společnosti a přírody, službami ekosystémů a globální environmentální změnou. Vyučuje ekosystémové služby na PřF UK a podílí se na řešení Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda.
Vačkářová Davina

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...