Na počátku byl popel

Pravčický důl je po letních požárech jedním z nejzasaženějších míst národního parku České Švýcarsko. Vegetace tu shořela takřka kompletně, zůstaly jen ohořelé kmeny stromů a všudypřítomný popel. Po jeho povrchu už brzy po vyhasnutí výhně začali pobíhat mravenci a pavouci, ale co se děje v půdě? Ve Vesmíru chceme na konci každého roku sledovat jedno místo Pravčického dolu a přirozenou obnovu jeho fauny a flóry. Toto je první díl zamýšlené dlouhodobé série.

Centrální část Pravčického dolu v srpnu 2022. Na místech, kde popadaly kmeny stromů, výheň strávila lesní hrabanku až na podkladový písečný substrát.Snímek Radim Dittrich a Marek Janáč

Počet čeledí živých organismů nalezených v prvním roce projektu ve vzorku půdy z centrální části Pravčického dolu. V dalších letech je budeme porovnávat s ostatními vzorky získanými v oblasti.Graf Vesmír

První vzorek půdy jsme odebrali 24. srpna v centrální části Pravčického dolu. Z oblasti, pokryté vrstvou pískem prosyceného popela a zuhelnatělého jehličí s několika málo úlomky druhotně větrem přinesených suchých větví, jsme jako vzorek vyjmuli svrchní vrstvu půdy do  hloubky 10 cm o celkové hmotnosti kolem 0,5 kg. Získaný vzorek putoval do laboratoře Ústavu půdní biologie a biogeochemie při Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Tam s pomocí speciálních extraktorů už několik let zkoumají druhové složení půdních vzorků i z experimentálních požářišť v okolí národního parku. Cílem bylo zjistit, jaké půdní organismy požár přežily, a do budoucna ukázat rychlost, s jakou se bez zásahu člověka život opět navrátí.

Makrofaunu tvoří velmi rozmanitá skupina živočichů s tělesnými rozměry přesahujícími dva milimetry. K jejich zjištění ve vzorku slouží Kempsonův extraktor, s jehož pomocí se nám podařilo zachytit jeden jediný organismus – juvenilního štírka: třída pavoukovci (Arachnida); řád štírci (Pseudoscorpiones).Snímky Jiří Tůma

K hledání zástupců mikrofauny, tedy organismů s tělesnými rozměry nepřesahujícími 0,2 milimetru, jsme využili L-C extraktor. 25násobně zvětšený snímek z převráceného mikroskopu odhalil, že požár byl devastující i pro tuto skupinu organismů. Před požárem bychom na stejném snímku viděli desítky hlístic, jednotky vířníků a sem tam nějakou želvušku. Snímek Miloslav Devetter

Ačkoli je půda jako prostředí velmi bohatá na nejrůznější formy života (nebo právě proto), vliv lesních požárů na půdní faunu povětšinou není dobře známý. Lze jen předpokládat, že v závislosti na míře prohoření půdy se budou v následujících měsících a letech jednotlivé organismy vracet na svá původní stanoviště. Důležitou roli v tom bude hrát vývoj organické složky půdy svázaný s rozvojem vegetace.

Mezofaunu tvoří půdní živočichové o velikosti těla od 0,2 do 2 milimetrů. Abychom je nalezli, vzorek prošel Tullgrenovým extraktorem, který by za normálních okolností nabídl pohled na desítky až stovky jedinců půdních roztočů, chvostoskoků a dalších skupin. Osminásobně zvětšený vzorek z Pravčického dolu ale ukazuje, že mezofauna na tomto místě požár nepřežila, nenalezli jsme ani jediného jejího zástupce.  Snímek Miloslav Devetter

Projekt zajišťuje Vesmír díky spolupráci s národním parkem České Švýcarsko a Ústavem půdní biologie a biogeochemie při Bicologickém entru AV ČR v Českých Budějovicích.