Aktuální číslo:

Na počátku byl popel 2

Zřetelné oživení půdy po požáru Českého Švýcarska

| 4. 12. 2023

| Vesmír 102, 704, 2023/12

| Seriál: Požár v Českém Švýcarsku (2022), 2. díl (Předchozí – Následující)

Po loňském požáru Národního parku České Švýcarsko jsme v Pravčickém dolu odebrali vzorek půdy (viz Vesmír 101, 760, 2022/12). Začal tak projekt, jímž mapujeme rychlost obnovy půdních společenstev v jednom z nejzasaženějších míst tamní krajiny.

Centrální část Pravčického dolu v srpnu 2022 (vlevo) a září 2023 (vpravo). Na místech, kde výheň požáru strávila lesní hrabanku až na podkladový písečný substrát, vyrašily semenáčky břízy. Tvoří většinu zelené biomasy na snímku a za rok od požáru dosáhly výše až jednoho metru. Ojediněle lze nalézt i semenáčky buku, osiky, borovice či smrku, přítomen je také vřes, mechorosty a samozřejmě dřevokazné houby.

Snímek Radim Dittrich a Marek Janáč

Počet čeledí půdní fauny nalezených v prvních dvou letech projektu ve vzorku půdy z centrální části Pravčického dolu.

Zatímco v jiných oblastech Českého Švýcarska se vláha loňských podzimních dešťů a mlh zasloužila o rychlý vzrůst zeleného koberce kapradiny hasivky orličí (Pteridium aquilinum), v Pravčickém dole jako by se zastavil čas. Přesto i tady ze zčernalého povrchu vyrašily první výhonky budoucí vegetace – statisíce semenáčků břízy (Betula). Od letošního jara pak během několika měsíců narostly místy až do metrové výše, a zahájily éru pionýrského osidlování shořelého lesa, který ještě stále připomínají ohořelé kmeny smrků.

V makrofauně se nám vloni podařilo najít jediného živého tvora. Podle letošního vzorku se i toto společenstvo začíná rozvíjet. Krom štírka (Pseudoscorpionida), příbuzného loňskému nálezu, jsme našli velké larvy brouků (Coleoptera; vlevo) a bílé vidličnatky (Diplura; vpravo).

Snímky Jiří Tůma

Také zástupce mezofauny (živočichové o velikosti těla od 0,2 do 2 milimetrů) loňský požár zdecimoval. Po roce jsme na stejném místě našli roztoče hrušenku obecnou (Oribatula tibialis, řád pancířníci – Oribatida; vlevo), která oblasti zasažené požárem vyhledává. Mezi šesti druhy pancířníků, které půdní vzorek osídlily, tento druh ve společenstvu naprosto převažuje. Mimo jiné se nám podařilo najít také chvostoskoka druhu Protaphorura armata (Collembola; vpravo).

Snímky Miloslav Devetter, určení Jitka Farská, Peter Čuchta

Při odebírání vzorků se nám v hloubce několika centimetrů podařilo najít uhlíky po požáru, který toto místo zpustošil před několika staletími. Také tehdy se život do údolí vracel s podobnou dynamikou, jakou můžeme sledovat na vzorcích, které odebíráme s ročním odstupem na stejném místě Pravčického dolu a s pomocí speciálních aparatur laboratoře Ústavu půdní biologie a biogeochemie při Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích zkoumáme druhové složení půdní fauny.

Těsně po požáru nebyl v odebraném vzorku ani jediný zástupce mikrofauny (organismy s tělesnými rozměry do 0,2 milimetru). Letos jsme zaznamenali ve vzorku nejpočetnějšího vířníka Macrotrachela nana (vlevo), který je běžným zástupcem půdních vířníků (Rotifera) a volně žijící půdní hlístici (Nematoda; vpravo). Zatím chybějí jinak běžné extremofilní želvušky.

Snímky Miloslav Devetter

Projekt zajišťuje Vesmír díky spolupráci s národním parkem České Švýcarsko a Ústavem půdní biologie a biogeochemie při Bicologickém entru AV ČR v Českých Budějovicích.

Pro další souvislosti požárů v lesích viz s. 700.