Chvála (dřevěnému) uhlí

Zvykli jsme si, že lesní požáry vídáme jen ve zprávách ze Středomoří, Kalifornie nebo Austrálie. V létě loňského roku ale oheň zasáhl České Švýcarsko v srdci střední Evropy. S blízkostí lesních požárů odteď musíme ještě více počítat i u nás. Znamená to vzít na vědomí nejen ztrátu rostlinné biomasy, poskytující palivo, ale také významně negativní vliv na půdu a její vlastnosti, pomáhající utvářet lesní ekosystém. To, co vypadá jako tragédie, je ale současně příležitostí. Především pro přírodu.

Frekvence i intenzita lesních požárů ve střední Evropě kdysi bývala v porovnání například s lesy Středozemí nebo Skandinávie dosti nízká, ačkoli lidé v kulturní krajině oheň využívali odnepaměti a často. Za poměrně nízkou frekvencí požárů hledejme relativně vysokou vlhkost a množství srážek během roku, odlišný typ vegetace s vyšším podílem listnatých stromů; v posledních zhruba dvou stech letech přidejme lidskou snahu o předcházení požárům a v hustě obydlených oblastech střední Evropy jejich hašení. Vzhledem ke globálnímu oteplování, které se samozřejmě týká i mírného pásu, a tedy většímu množství suchých období však již nyní můžeme pozorovat narůstající počet požárových událostí, a to nejen v lesních ekosystémech. Je pravděpodobné, že postupem času se i skladba lesů bude novým podmínkám přizpůsobovat směrem ke středomořskému typu lesa s vyšším zastoupením k suchu i požáru tolerantních borovic. Jejich jehlice jsou bohaté na silice, což opět podporuje vznik a šíření požáru. Bude tedy dobré se na tuto možnost připravit a ujasnit si, jestli nás čekají těžké časy, nebo to bude pro lesní ekosystém znamenat výhodu.

Organický horizont lesní půdy v Českém Švýcarsku nezasažený (A) a zasažený (B) požárem vysoké intenzity v roce 2022.

Snímky Miloslav Devetter

Povrchový požár může být pro půdu tragédií

Dalo by se čekat, že lesní požáry zasáhnou především stromy, které poskytují dřevo, a tedy palivo. Jde však o často tradovaný omyl. To, co obvykle v lesích hoří, bývá opadanka, tedy listí a zejména jehličí stromů, ležící na zemi. Pouze málo požárů v našich podmínkách zasáhne koruny stromů, většina z nich se přežene po povrchu půdy, přičemž může shořet jak opadová vrstva, tak organická, humusová vrstva pod ní. Někdy bývá částečně zasažena dokonce i svrchní minerální vrstva půdy, která také obsahuje určitý podíl hořlavé organické hmoty. Vzhledem k tomu, že svrchní organické vrstvy půdy představují významnou zásobárnu živin pro rostliny i půdní organismy, pomáhají zadržet vodu v půdě a zabraňují její erozi, znamená to pro lesní ekosystém velký zásah (obr. 1).