Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Někdo to rád horké

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 762, 2022/12

Velký lesní požár, jaký letos postihl národní park České Švýcarsko, zahubil podstatnou část rostlin a živočichů, kteří se na místě nacházeli. Přesto je tato událost zároveň požehnáním pro dlouhou řadu vzácných, ohrožených, ale také zcela běžných druhů živočichů, rostlin a hub. První osídlují hořící les ještě před příjezdem hasičů, další raději počkají, než trochu vychladne.

Na ohni, především na ohořelém dřevě, přímo závisí řada hub a příslušníci 25 čeledí ze čtyř hmyzích řádů. Ještě mnohem bohatší je skupina organismů, které využijí prostor zbavený stromů, vegetace nebo hrabanky. Obejdou se i bez ohně – vhodná stanoviště jim může vytvořit i pastva, eroze nebo těžba písku či rašeliny – přesto na požárech závisejí, alespoň v podstatné části svého areálu rozšíření. Někteří „ohňomilové“, tedy pyrofilní organismy, jsou běžní, proto nás ani nenapadne, že by s ohněm mohli mít něco společného. Další už byli na pokraji vyhynutí a na pořádný požár čekali jako na smilování. Pro ty nejnáročnější už je bohužel pozdě. Každopádně jsou to všechno naše domácí, původní organismy, které tvoří významnou část přírodního bohatství naší země. A většinou byly donedávna docela běžné. Podobně jako požáry.

Stromoví pyromani

Začněme těmi nejběžnějšími. Borovice, břízy, duby a osiky jsou světlomilné dřeviny. Aby se jejich semenáčky uchytily, potřebují být zbaveny konkurence. K tomu jim oheň může velmi pomoci. Borovice kolem sebe sype hořlavými silicemi naplněné jehličí. Silná borka vzrostlé borovice chrání, požár menší intenzity snadno přežijí. Bříza je naopak sebevražedný atentátník, její bílá, odlupující se borka je tak naplněna silicemi, že vzplane i mokrá. Nadzemní části osik a bříz oheň často nepřežijí, v podzemí ale zůstanou životaschopné, rychle obrazí z kořenů a spolu s borovicí také spoléhají na drobná semena, která rozešlou po větru. Borové, březové a osikové porosty proto běžně najdeme na místech, kde v minulosti často hořelo. Zajímavý je také vztah dubu a ohně.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Lukáš Čížek

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., (*1975) vystudoval entomologii na Biologické fakultě JU. Nyní se v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR zabývá ekologií lesa, hmyzu a ochranou biodiverzity.
Čížek Lukáš

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...