mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Nečekané nástrahy hnízdění v tropickém ráji

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 732, 2021/12

Odlehlé mořské ostrovy jsou skvělým útočištěm pro mořské ptáky, hlavně během období hnízdění. Je pravda, že nároky na hnízdiště u těchto druhů příliš vysoké nejsou. Nemusí tam být nic k snědku, protože loví ryby. Nemusí tam být dokonce ani vegetace, protože není třeba se schovávat před predátory – tyto ostrovy obvykle postrádají savce, takže hlavním problémem jsou spíš jiní ptáci, kteří jsou líní si ulovit rybu a raději se mlsně koukají po ptáčatech. Téměř všichni mořští ptáci proto hnízdí ve velikých koloniích, byť v nich panuje poměrně silná konkurence. Čím větší kolonie, tím nižší šance, že zrovna vaše mláďata někdo sežere. Největší ptačí kolonie mohou čítat i milion hnízdících párů, příkladem je proslulá kolonie tučňáků uzdičkových na Zavodovského ostrově v jižním Atlantiku. Takové ostrovy mohou být pro ptáky úplným rájem (byť lidští návštěvníci zvláště čichové vjemy příliš kladně nehodnotí), neboť námořníci dnes už na podobných místech zásoby jídla nedoplňují.

Izolované ostrovy v tropech sice také postrádají šelmy, predační tlak na ptáky však mohou vyvíjet i zástupci jiných živočišných skupin. Nedávno svět šokovalo svědectví o želvách obrovských ze seychelského ostrova Fregate, které aktivně loví ptáčata racka nodyho tenkozobého (Anous tenuirostris) [1]. Predátoři však mohou být mnohem drobnější, příkladem je stonoha Cormocephalus coynei na Filipově ostrově u Norfolku.

Výzkum na tomto ostrově začal poměrně nevinně jako běžná ornitologická studie úspěšnosti hnízdění některých ptáků [2]. Zdejší buřňáci černokřídlí (Pterodroma nigripennis, na snímku) hnízdí v norách a vychovávají vždy jen jedno mládě. Překvapení vědci zjistili, že každé páté hnízdo napadly stonohy. V dalším roce pomocí analýzy stabilních izotopů u stonoh i jejich potenciální kořisti kvantifikovali jejich potravní niku. Měsíc také intenzivně hledali stonohy a sledovali, nač útočí a co konzumují. Výsledky byly ohromující. Stonohy vskutku systematicky napadají mláďata buřňáků (přičemž marnotratně sežerou pouze měkké tkáně na krku) a jejich významnou kořistí jsou i scinkové a gekoni. Zaznamenat ulovení plazů stonohou se vědcům nepodařilo (asi je loví v norách, možná žerou jejich mrtvolky), ale predace na ptáčatech v pravidelně kontrolovaných hnízdech ukázala, že oběti byly dobře rostoucí a rodiče je pilně krmili. Podle odhadů stonohy každoročně zabijí dva až tři a půl tisíce mláďat buřňáků neboli 10–20 % hnízdících párů kvůli nim v daném roce nevyvede mladé. Takový silný predační tlak je sice krátkodobý, zato však v tom nejkritičtějším období. Po zbytek roku zřejmě stonohy loví cvrčky a zmíněné plazy.

Zdá se, že pro ptáky jsou pouze holá skaliska hnízdištěm bez nějakých úskalí. Ptáci dokážou kolonizovat jakýkoliv čerstvě vzniklý ostrov jako první, problém je s pozdější sukcesí. Pokud místo postupně osídlí rostliny, bezobratlí a plazi, někdo už se zřejmě najde, kdo občasný nadbytek vajec a ptáčat začne využívat.

Máme ovšem doložen i (víceméně) opačný vztah mezi ptáky a stonohami na ostrovech. Drozdci bělokrcí (Mimus parvulus) na Galapágách si sice netroufnou lovit dospělé, až třiceticentimetrové stonohy Scolopendra galapagoensis, ale mohou je vyrušit při konzumaci kořisti a tu jim šikovně ukrást [3]. Hnízda drozdců na opunciích jsou přitom proti stonohám zřejmě chráněna dobře. Ve srovnání s Vánočním ostrovem, kde se zavlečené stonohy podílely na vyhubení původních druhů plazů (Vesmír 100, 360, 2021/6), je ale z ochranářského hlediska situace na Filipově ostrově opačná. Zdejší stonohy jsou endemické, zatímco buřňáci hnízdí i na jiných ostrovech. Pro „domorodé“ stonohy proto představují buřňáci spíše jakési „turisty“, kteří jsou vítaným zdrojem nikoliv peněz, ale energie a živin pocházejících primárně z moře. Doby, kdy i lidští cestovatelé představovali pro domorodce vítané zpestření jídelníčku, jsou už naštěstí minulostí.

Literatura

[1] Zora A., Gerlach J.: Giant tortoises hunt and consume birds. Current Biology 31, R989–R990, 2021/16, DOI: 10.1016/j.cub.2021.06.088.

[2] Halpin L. R. et al.: Arthropod predation of vertebrates structures trophic dynamics in island ecosystems. The American Naturalist 198, 540–550, 2021/4, DOI: 10.1086/715702.

[3] Curry R. L.: Galapagos mockingbird kleptoparasitizes centipede. Condor 88, 119–120, 1986.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie, Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...