i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Dálkový průzkum odhalil opevnění z napoleonských válek

 |  4. 1. 2021
 |  Vesmír 100, 34, 2021/1

Roku 1813 panovaly obavy, že pokud koaliční armáda v rozhodujícím střetu s Napoleonem prohraje a stáhne se ze Saska do Čech, napoleonské vojsko ji bude pronásledovat. V severozápadních Čechách se proto urychleně budovala linie obranných polních opevnění. Jak bitva národů u Lipska dopadla, je všeobecně známo; opevnění nakonec nebylo potřeba. Jeho stopy, v terénu nepozorovatelné, dnes archeologové odhalují díky dálkovému průzkumu Země.

Pečlivým studiem středo-severo‑západního sektoru české kotliny, tak jak ji zachytily mapové listy prvního (josefského), druhého (Františkova) a třetího (františko‑josefského) vojenského mapování habsburské říše, se potvrzují dobové zprávy o tom, že prvky polního opevnění rakouského císařství, rozmístěné v uvedeném prostoru zdánlivě nahodile, ve skutečnosti vytvářely promyšlený systém obrany. Pohledem do řady map těchto kartografických děl se lze přesvědčit o tom, že polní opevnění bývala v oblastech zvýšeného rizika válečných střetů neodmyslitelnou součástí české pozdně novověké (barokní) a raně industriální krajiny. Jejich nemalý počet je dodnes zachován v otevřené krajině v podobě zalesněných a křovím porostlých ostrůvků antropogenních reliéfních tvarů (většinou jako geometricky pravidelná ohrazení, jejichž půdorys utvářejí lomené rovné linie).

Historie opuštěných novověkých vojenských opevnění, budovaných v terénu mimo velké komplexně konstruované bastionové pevnosti (na zde sledovaném teritoriu Terezín), je odrazem přírodních pochodů, především klimatu a půdní eroze ve svažitém terénu. Zároveň se v ní zrcadlí procesy spojené s využíváním zdrojů přírodního prostředí člověkem, jímž byly terénní překážky buď jednorázově odstraňovány, nebo podléhaly dlouhodobému nivelování terénu vlivem opakované orby či pastvy. Velký počet objektů této kategorie archeologického dědictví je tak dnes pohřben pod povrchem země a k jejich odhalení lze v první řadě s úspěchem využívat fotografie pořizované za vhodných podmínek z výšky.

„Opevnění kopírovalo návrší na pravém břehu řeky a bylo složeno z uzavřených redut a mezi nimi se nacházejících postavení dělostřeleckých baterií.“

V posledních letech přispěl významnou měrou k jejich identifikaci ve středních a severozápadních Čechách především opakovaný vizuální letecko-archeologický průzkum, ale také interpretace veřejně dostupných ortofotomap1) a digitálního terénního modelu ČR.2) Prostřednictvím vegetačních příznaků se podařilo objevit řadu jak morfologicky standardních, tak i méně obvyklých komponent polního opevnění, které mělo pomáhat odrazit vpád potenciálního nepřítele. Netřeba přitom zdůrazňovat, že možnosti dat z dálkového průzkumu Země se znásobují tehdy, je-li do procesu analýzy, interpretace a mapování integrováno více druhů těchto dat.

Obranná linie podél Ohře

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Historie, Archeologie

O autorovi

Martin Gojda

Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., DSc., (*1956) vystudoval archeologii a historii na  Filozofické fakultě UK. V Archeologickém ústavu AV ČR se zabývá krajinnou archeologií a nedestruktivními metodami výzkumu. Od roku 1992 vede program dálkového archeologického průzkumu. Vedl řadu výzkumných projektů v Česku a participoval na mnoha projektech mezinárodních, knižně publikoval v České republice, v Anglii a v Polsku. Je členem katedry archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni (v letech 2005–2011 působil jako její vedoucí) a řádným profesorem varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského.
Gojda Martin

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné