i

Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Příliš lehká slova

 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 315, 2020/6

Ústřední téma tohoto čísla nemá jasné hranice, nebo alespoň konec. Plynule se rozpouští v sérii článků s koronavirovou tematikou. To prolnutí je zákonité, protože sotva lze dnes psát o budoucnosti léků bez zmínky o nemoci covid-19. O pandemii bychom sice bez probírání terapeutických možností psát mohli, námětů je i tak mnoho, ale těší nás, že ani tato problematika v tomto čísle nechybí (s. 340, 346). Vývoj jde dopředu rychle a v době, kdy toto číslo dostanete do ruky, budeme jistě o mnohých z probíraných otázek vědět zase o kus více než v čase uzávěrky.

Vývoji léků jsme se plánovali věnovat už delší dobu a shodou okolností se takto připravované články na stránkách Vesmíru potkaly s epidemiologickou situací, která generuje vlastní dílčí témata impozantním tempem. A netýká se to pouze popularizačních časopisů a běžného zpravodajství. I publikace primárních výsledků vědeckého bádání prošla exponenciální fází, viz graf na s. 322. Ne vždy je to ku prospěchu věci.

Hraniční pásmo mezi léky a koronavirem představuje článek Radima Nencky (s. 340). Popisuje, jak lze ovlivnit fungování klíčových enzymů, které virus využívá ke svému množení. Podobně se na úrovni receptorů, jejich agonistů a antagonistů věnuje Stanislav Rádl novým lékům proti migréně (s. 334). Oba články mohou čtenářům z nechemických a nemedicínských oborů sloužit jako připomínka triviální, ale často zapomínané skutečnosti, že účinné látky léčiv nepůsobí proti patogenu či nemoci jako celku, ale konkrétním mechanismem na konkrétní molekulární struktury. Jako pacienty nás tyto detaily sice zpravidla nemusejí zajímat, hlavně když lék pomůže, ale porozumění lidskému tělu je díky nim o kousek bohatší.

V době, kdy nejmocnější muž planety veřejně rozjímá nad možností injekčního podání dezinfekce jako účinné zbraně proti koronaviru, asi není neužitečné připomínat základní věci týkající se ověřování účinnosti a bezpečnosti a následného schvalování léčiv. Boris Cvek upozorňuje na výhody a rizika zrychleného schvalování (s. 332). Souvisí to i s nedávným rozhodnutím amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Příliš lehká slova text Ondřej Vrtiška ohledně remdesiviru (viz článek Radima Nencky), byť proběhlo v jiném režimu.

Je poctivé zdůraznit, že Donald Trump nedoporučoval lidem, aby si píchli do žíly několik mililitrů Lysolu, pouze naznačoval, že by lékaři měli něco takového prozkoumat. Přesto americké nemocnice v následujících dnech hlásily nejméně stovku hospitalizací po požití dezinfekce (a nejméně jeden případ jsme zaznamenali i u nás – v domově důchodců na Berounsku). Je to připomínka, že by politici měli v souvislosti s lidským zdravím zatraceně vážit slova. Však si také Joe Biden (či spíše jeho marketingový tým) neváhal přihřát předvolební polívčičku a na Twitteru obratem napsal: „Nemohu uvěřit, že to musím říci, ale prosím, nepijte bělidlo.“

Že je léčba i prevence jednodušší ve slovech než v činech, nedokládá zdaleka jen americký prezident. U nás jsme také zaznamenali řadu pozoruhodných příkladů. Asi největší rozruch vyvolala tisková konference ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha o plánovaném vývoji „české vakcíny“. Kromě černého humoru na sociálních sítích si svým prohlášením vysloužil i seriózně formulované kritické reakce mnoha odborníků. Členové Učené společnosti České republiky (včetně nastupujícího předsedy, s nímž přinášíme rozhovor na s. 328) mu poslali otevřený dopis, jehož výsledkem byla schůzka na ministerstvu (proběhla po uzávěrce Vesmíru).

„Bylo by jistě velmi záslužné, aby věda v naší zemi navázala na bohatou tradici spojenou s vývojem a výrobou vakcín. V dnešním světě však nelze spoléhat na omezené lokální zkušenosti a už vůbec ne navrhovat řešení takové složité problematiky za směšně malé peníze,“ napsali mimo jiné signatáři dopisu. Je to poměrně diplomatická formulace, přesto je stejně nesmlouvavá jako reakce Joe Bidena na prezidentovo fantazírování.

Mimochodem, když jsme u „směšně malých peněz“: český premiér se pochlubil, že Česká republika přispěla na vývoj vakcín do dárcovské akce spoluiniciované Evropskou unií částkou 750 000 eur. Celkem se podařilo vybrat 7,4 miliardy. Německo věnovalo 525 milionů, Slovinsko 30 milionů, Srbsko 2 miliony, zpěvačka Madonna milion…

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné