i

Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Velcí býložravci a změny klimatu II.

Refaunační hnutí
 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 224, 2020/4
 |  Seriál: Býložravci a klima, 2. díl (Předchozí)

Už někdy v šedesátých letech si zejména evropští ochránci přírody pod tíhou důkazů o nárocích mizejících druhů uvědomili, že řada stanovišť obývaných ohroženými organismy se neobejde bez pravidelné péče. Protože šlo o stanoviště po staletí ovlivňovaná pastvou a sečí, v lesích pak třeba pařezením, zvykli si je označovat za „polopřirozená“. K péči využívali hospodářské metody předintenzifikačního zemědělství. Pořád se ale v hloubi duše trochu styděli. Ochrana přírody přece v 19. století vznikla k zachování nespoutanosti a divokosti. Kdyby nebylo člověka, jak by asi vypadala prapůvodní stanoviště všech těch motýlů, brouků, kosatců či orchidejí?

Doplněním vyhubených velkých zvířat do skládačky se celá věc projasnila. Pokud vliv velkých zvířat na vegetaci maximálně zobecníme, tak především odebírají biomasu, čímž blokují sukcesi a udržují mozaiku různých sukcesních stadií. Zvířata různých potravních skupin či gild působí na vegetaci různě. Ta největší, třeba sloni, likvidují stromy a keře a hloubí jámy, sloužící ostatním jako napajedla či přímo jako biotop. Spásači redukují trávy a byliny, kdežto okusovači (tj. jelenovití, jediná gilda, která ve střední Evropě zbyla) zpomalují regeneraci dřevin a omezují růst keřů. Predátoři udržují herbivory v pohybu, což výše uvedené jevy rozrůzňuje v prostoru a čase.

Výsledkem je mozaikovitá vegetace, umožňující těsnou koexistenci lesů, křovin, trávníků i holých substrátů se všemi jejich obyvateli. Dalšími dopady jsou šíření těžších plodů a semen na dlouhé vzdálenosti, již zmíněné tlumení požárů a také zajištění zdrojů pro mrchožrouty a koprofágy (druhy živící se výkaly).

Nelze dostatečně zdůraznit, že po vybití megafauny nahradil činnost zvířat leckde na světě člověk. Mýcení stromů či orba zastoupily v našich šířkách slony a nosorožce, lov zvěře nahradil velké šelmy. Roli divokých koní a turů zaujaly jejich domestikované formy. Hmyzu, bylinám či ptactvu adaptovaným na mamutí step se v tradičně obhospodařovaných kulturních krajinách dařilo. Ilustrují to například společenstva brouků obývajících Britské ostrovy poslední doby meziledové (s kompletní megafaunou), která se víc podobala broukům již odlesněného raného novověku než broukům raného holocénu (s postupně decimovanou megafaunou). Podobné je to i se záměrnými požáry, jimiž domorodé kultury v Austrálii a Severní Americe udržovaly prostředí pro ta lovná zvířata, která tamním lidem zbyla. Záměrným šířením plodonosných dřevin obyvatelé Amazonie nahradili vyhubené velké savce.

„Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce, všude, kde to okolnosti dovolí.“

Pro flóru a drobnou faunu, vyvíjející se po statisíce a miliony let ve světě obrů, znamenalo tragédii až intenzivní zemědělství a lesnictví posledních dvou staletí. Pestrou a dynamickou biotopovou mozaiku nahradily na značné části planety uniformní porosty. Problémem je i nedostatek zanedbaných ploch, které v době vlády velkých býložravců představovaly nedopasky či neprostupné křoví, v maloplošném zemědělství pak meze, lemy a špatně dostupná či nevyužitelná půda. Už zmíněná „folklorní“ údržba zbytečků tradičních krajin nápodobou tradičního hospodaření nemůže na kontinentálních měřítkách stačit a návrat lidstva k preindustriálním formám hospodaření je nerealistický. Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce, všude, kde to okolnosti dovolí.

Velcí býložravci jako nástroj obnovy

Průkopníkem refaunace velkými býložravci byl v Evropě již v první části tohoto článku zmíněný Frans Vera, který v Nizozemsku, na křovím zarůstajícím poldru mezi městy Almere a Lelystad, v podstatě na předměstí Amsterodamu, prosadil volnou pastvu ferálních (původně domácích a následně zdivočelých) koní, zpětně vyšlechtěných „praturů“ a jelenů.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Alena Sucháčková Bartoňová

Zdeněk Faltýnek Fric

Jana Marešová

Martin Konvička

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné