Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

V jednotě je síla, chytrost jen někdy

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 479, 2019/9
 |  Téma: Hejno

Smečka špačků, stádo včel, hejno vlků, lidský roj… Ne, tato slovní spojení nějak nesedí. (Lidé mohou vytvořit tak nanejvýš rojnici, a to k dosti specifickému účelu.) Jedinci mnoha živočišných druhů se organizují do větších skupin, toto sdružování však nabývá různých forem, lišících se účelem, mechanismem vzniku, dobou trvání, velikostí, mírou příbuznosti jedinců, uspořádáním. Lidé si této rozmanitosti jsou vědomi odnepaměti, odtud ono bohatství slov pro různé variace na téma celku, který není pouhým součtem svých samostatně žijících stavebních jednotek. Nic na tom nemění skutečnost, že mnohé detaily a matematické zákonitosti interakcí uvnitř skupin živočichů odhalujeme až v poslední době.1) Týká se to i lidí. O některých překvapivých zjištěních týkajících se chůze v davu píše Milan Krbálek.

Poznatky získané studiem jedné z forem proto nelze bez rozmyslu vztahovat na ostatní. I při vývoji umělé inteligence se využívají algoritmy inspirované různými druhy „hejn“. Každý z přístupů se hodí v jiné situaci, k řešení jiného problému.

Inspiraci lze ostatně hledat i u systémů, které se skupinám živočichů podobají, ale místo samostatných organismů je tvoří jednotky jiného typu – třeba buňky v mnohobuněčném těle. Podobnost je mnohdy značná. „Přirozený výběr uspořádal včelí roje a mozky primátů podobným způsobem, a vytvořil tak ze souboru poměrně špatně informovaných a kognitivně omezených jedinců prvotřídní rozhodovací skupinu,“ píše například Dalibor Titěra v loňském článku Včelí demokracie.2) „Hejno“ buněk ve vyvíjející se tkáni je vzorem i pro sebeuspořádání skupiny robotů, o nichž informuje článek na s. 503.

Eusociální hmyz je extrémním příkladem skupiny, v níž schopnosti celku dalece přesahují součet schopností jedinců, z nichž je složena. Ale těmto hmyzím druhům se ve Vesmíru věnujeme docela často, tentokrát jsme se proto zaměřili na méně známý fenomén spojený se skupinovým chováním některých druhů hmyzu. Robert Tropek píše o hilltoppingu, pro nějž navrhuje český překlad „vrchaření“. Budeme zvědavi, zda se jeho návrh v česky psané literatuře ujme.3)

Mravenci druhu Formica selysi si staví živé vory, hejno drobných rybek dokáže odradit predátora od útoku, lidský dav umí svrhnout zločinný režim – ale také pomoci diktátorovi uchopit moc. Inteligence, znalosti a zkušenosti jedince jsou v davu potlačeny a lidé dělají věci, na které by si sami buď netroufli, nebo by se jich zhrozili. „Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný,“ píše José Ortega y Gasset v knize Vzpoura davů.4) Vyšla v roce 1930, ale mnohé pasáže jsou aktuální buď stále, nebo v poslední době opět: „Davový člověk by se cítil ztracen, kdyby přijal diskusi – pudově tedy odmítá povinnost přijmout tuto nejvyšší instanci, která je mimo něj. Proto je v Evropě poslední ‚novinkou‘ sklon ‚nechat všech diskusí‘ a proto jsou v nenávisti všechny formy soužití, které samy sebou předpokládají přijetí objektivních pravidel – od obyčejného rozhovoru až po parlament včetně vědeckých rozprav.“

Inteligenci mravenčí kolonie obdivujeme, tuposti davu se děsíme. Ale „mnoho lidí na jednom místě“ s sebou nutně nenese ztrátu individuálního rozumu a rozhodovacích schopností. Jinak se chová dav fanoušků vítězného mužstva, jinak dav fanoušků mužstva poraženého. Jinak reaguje srocení lidí rozzlobených na své politické představitele, jinak účastníci venkovního koncertu a ještě jinak dav prchající v panice z místa teroristického útoku. Odpůrci červnové demonstrace na pražské Letenské pláni psali o zfanatizovaném a zmanipulovaném davu, psychiatr Radkin Honzák oponoval: „Tohle společenství není davem a nemělo by se jím stát. Dav se shromažďuje pod praporem jedné emoce a je jednolitý, protestní shromáždění se schází ve jménu jedné myšlenky a skládá se z jednotlivců (všimněte si zachovávání osobního prostoru).“5)

V době informačních technologií se navíc lidé nemusejí ani fyzicky potkat, aby vytvořili propojené společenství s vlastnostmi, které nelze odvodit od vlastností jednotlivců. Takové lidské „hejno“ nachází uplatnění ve vědě, ve vzdělávání nebo třeba při organizování charitativní pomoci. A proniká i do politiky. Pro relativně nový fenomén na politické mapě, pirátské hnutí, je „hejno“ základním principem fungování. Ani „beztvarý dav sobě rovných“, ani „tradiční hierarchická organizace“, ale „kostra vytvořená několika jednotlivci, která umožňuje desítkám tisíc lidí spolupracovat na společných životních cílech“.6) Zda jde o výstřelek, nebo o trend, který časem převezmou i jiná politická uskupení, ukáže čas.

Poznámky

1) Viz např. Reif J.: Fyzika ptačího hejna, Vesmír 89, 410, 2010/7 a Ballerini N. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.0711437105, nebo dynamika hejna pakomárů: van der Vaart K. et al., Sci. Adv., DOI: 10.1126/sciadv.aaw9305.

2) Součást tématu Komunikace.

3) Poprvé (a až do tohoto čísla naposledy) jsme o hilltoppingu psali v roce 2005 v článku o masařkách: Vesmír 84, 85, 2005/2.

4) Ortega y Gasset J.: Vzpoura davů. Naše Vojsko, Praha 1993, s. 68, 71.

5) Honzák R.: Šelmu dokáže zkrotit jen rozhoupaná bárka. Demonstrace mají smysl. Deník N, 27. 6. 2019.

6) Falkvinge R.: Swarmwise – Taktická příručka, jak změnit svět. Česká pirátská strana, Praha 2015.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Hejno
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Roboti tancují, jak Alan Turing pískáuzamčenovideo

Alan Turing, slavný britský matematik a informatik s tragickým osudem, by byl jistě potěšen, že jeho nápad, jímž si před téměř 70 lety udělal...

Chůze v davu: impulzy bez doteku

„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...

Fyzika ptačího hejna

Velká ptačí hejna často přitahují lidskou pozornost. Proč se tu najednou srotilo tolik ptáků a co je k sobě vlastně táhne? honí se jejich...

Hilltopping, vrcholové hmyzí seznamkyuzamčeno

Všimli jste si po výšlapu na některý z nepříliš zarostlých kopců Českého středohoří množství motýlů a jiného hmyzu kroužícího poblíž vrcholu?...

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné