Klameme, když se nám to hodí

Pro klamání, podvádění jsou většinou potřebné tři podmínky – zisk, určitá zátěž a pravděpodobnost, že nebudu chycen; případně racionalizace klamavého chování. Nemusí být náhodou, že z oborů vysokoškolského studia některé studie detekují vyšší míru podvádění u ekonomických oborů. Klamání a jeho míra může leccos vypovídat o jedinci i společnosti.

V jedné naší studii¹⁾ bylo chování českých studentů výrazně odlišné od amerických – čeští studenti podváděli mnohem častěji. Projevovalo se to mimo jiné v používání taháků (13,5× častěji oproti americkým studentům), opisování během písemné zkoušky (5,9× častěji) aj. Nepředpokládáme, že by výsledky těchto studií z roku 2011 a 2012²⁾ byly v roce 2019 výrazněji odlišné. Navíc naše další výsledky naznačují, že podvádění je spojené s orientací na předvedení výkonu, a ne na osvojení studovaného. Mají tyto výsledky přesah do společnosti?

Index vnímání korupce podle Transparency International jsme v roce 2006²⁾ dali do vztahu s procentem studentů v každé zemi z mezinárodního průzkumu, kteří uvedli, že v minulosti během zkoušky nikdy neopisovali. Zjistili jsme, že vnímaná míra korupce jednotlivých zemí se statisticky významně vztahuje k podvádění na vysoké škole. Jinými slovy, podváděním na vysoké škole lze částečně vysvětlit širší společenské klima, vnímání podvádění ve společnosti.