i

Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Život na Koňském trhu

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 102, 2019/2

Nové archeologické nálezy doplňují obraz nejstarších stop a povahy života na dnešním Václavském náměstí v Praze.

Před založením Nového Města pražského měla krajina na periferii Starého Města už jen velmi málo společného s divokou přírodou. Byla pravděpodobně z větší části odlesněná, ale stále si zachovávala spíše venkovský charakter. Pak ale nastala postupná urbanizace.

Jihozápadně od křižovatky Václavského náměstí a Vodičkovy ulice se rozkládalo raně středověké pohřebiště. Výbava zdejších hrobů se hlásí k tradici povelkomoravského šperku, který mohli vyrábět domácí řemeslníci, a indikuje přítomnost raně středověké elity, žijící na pražském pravobřeží v polovině 10. století. K tomuto nejstaršímu pozůstatku lidského osídlení v okolí nynějšího Václavského náměstí nám však chybějí adekvátní stopy tehdejších sídlišť. Další raně středověké pohřebiště se zřejmě nacházelo v prostoru dnešních ulic Na Můstku a Provaznická, ale toto území v třicátých letech 13. století bohužel zasáhla výstavba staroměstského opevnění.

Nejstarším dokladem středověkého osídlení jsou až nádoby nalezené při ústí Jindřišské ulice do Václavského náměstí, pocházející ze zdejšího sporadického osídlení pokročilého 13. století. Vzpomínaný soubor kuchyňské a stolní keramiky postrádá bližší dokumentaci, ale na sledovaném území se před založením Nového Města rozkládaly pozemky a polnosti řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Pravděpodobně již v té době procházela budoucí Jindřišskou ulicí cesta od Poříčí směrem k Vyšehradu. Další stará obchodní cesta vycházela z Havelské brány staroměstského opevnění, jak ještě připomeneme později.

Nové Město pražské založil Karel IV. v roce 1348, tím se stal Koňský trh středem hospodářského podnikání, z něhož bohatli řemeslníci a kupci, obchodující s koňmi, obilím, senem a drůbeží. Zde se konaly hlavní trhy, na nichž se prodávali koně a různé řemeslnické výrobky. Tržiště úctyhodných rozměrů (cca 700 × 40 až 60 metrů) se rozkládalo na staré obchodní cestě vedoucí ze Starého Města na jihovýchod.

Založení Nového Města pražského

Nové Město pražské bylo založeno listinou danou v Praze 8. března 1348. 26. března téhož roku byl za účasti předních hostí slavnostně položen základní kámen díla. Dle středověkých zvyklostí a myšlení bylo město charakterizováno především jeho hradbami, jimiž se odlišovalo od vesnice. Novoměstské opevnění bylo dostavěno v roce 1350. Současně se započalo s výstavbou domů. Pozemky k tomu určené byly přidělovány přímo stavebníkům domů již od dubna 1348. V první etapě výstavby Nového Města pražského bylo postaveno asi 650 domů v prostoru mezi pozdějšími kostely sv. Jindřicha a sv. Kateřiny. Tato brzká jednorázová výstavba v podstatě typizovaných domů zasáhla v prvé řadě vyměřené ústřední tržiště – Koňský trh. Domy byly postaveny štítem k tržišti, se sedlovou střechou, a sloužily v první fázi jako základní obydlí a výrobní zázemí drobným řemeslníkům, nijak zámožným měšťanům zvláště „hlučných“ či jinak „obtěžujících“ řemesel, mnohdy staroměstského původu. Spíše později přibyly prostornější objekty, posléze až rezidenčního charakteru.

Tajemná strouha na Můstku

Od poloviny 14. století stojí na Koňském trhu jednopatrové kamenné domky, které měly být z rozhodnutí Karla IV. vystavěny do dvou let. Horní (jihovýchodní) stranu protáhlého tržiště ohraničovala novoměstská hradební zeď, vystavěná v letech 1348–1350 s bránou sv. Prokopa (později Koňskou). Dolní (severozápadní) konec tržiště vymezovala, a to je již méně známo, hraniční strouha mezi Starým a nově založeným Karlovým Městem, svádějící dešťové vody do Vltavy.

V její blízkosti stávaly boudy pasířů, tobolečníků a měšečníků, o nichž se zmiňují písemné prameny na konci 14. století. Kolem roku 1600 již byly tyto stánky odstraněny. V místech na severozápadním nároží Jindřišské ulice, ústící do Václavského náměstí, stál dům královského rychtáře „U Císařských“ (čp. 832/II). Proti němu byla umístěna kašna a jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla (1680).

Existence zmíněné hraniční strouhy na vnější straně staroměstského opevnění před hradebním příkopem je doložena archeologicky, historicky i obrazovými prameny. Je zmiňována v zakládací listině Nového Města pražského jako hranice mezi oběma městy, archeologové ji objevili v sedmdesátých letech 20. století při budování podchodu na Můstku.

Dříve byla spíše považována za přírodní útvar, novější nálezy svědčí o jejím umělém vzniku. Dodnes ale představuje záhadný element, u něhož nejlépe známe jeho druhotnou funkci. Částečné zasypání tohoto liniového útvaru štěrkopísky, které intuitivně spojujeme s vytěženým materiálem při hloubení staroměstského hradebního příkopu, by mohlo nasvědčovat původu staršímu než příkop.1)

Teprve za hraniční strouhou se nacházely pozemky náležící již do správy Starého Města a zmíněný hradební příkop s parkánovou zdí, parkánem a staroměstskou hradební zdí s Havelskou bránou v ulici Na Můstku. Koňský trh byl tak co do délky kratší než Václavské náměstí. Budova Národního muzea je vlastně vystavěna až v poloze za někdejší gotickou novoměstskou hradbou.

Dláždění Koňského trhu

Na Václavském náměstí můžeme rozpoznat čtyři významné povrchové úpravy terénu, které se zde v minulosti provedly.

První položené dláždění z jedné vrstvy říčních oblázků, kterými byl pokryt předtím srovnaný bahnitý povrch terénu budoucího tržiště, zmizelo z větší části pod haldami odpadků.

Asi v závěru 14. století byl povrch Koňského trhu upraven podruhé. Stále narůstající haldy tlejících a zapáchajících odpadků a dalšího nepotřebného materiálu, které se do té doby vršily na tržišti, byly postupně sneseny a pravidelně rozprostřeny do plochy. Proto se většina zkoumaného písčitohlinitého až jílovitého souvrství na dnešním Václavském náměstí projevuje převážně tmavě šedočerným zabarvením s charakteristickým mírným či větším zápachem.

Objem smetiště zpravidla nestačil na celou plochu, chybějící materiál pro vyrovnání povrchu mohl být doplněn i z jiných zdrojů (stavební odpad). To velmi dobře dokládají archeologické sondy v rovinaté dolní části dnešního Václavského náměstí. Po srovnání zvýšeného povrchu terénu bylo prostranství zpevněno novým posypem z říčních valounů.

Snad bychom mohli toto zjištění spojit s historickou zmínkou o dláždění někdy po roce 1378. Jiná zpráva k roku 1389 zase informuje o povinnosti vydláždit ulice vedoucí směrem k Sennému trhu. Mezi ně patří i dnešní Vodičkova a Jindřišská ulice, tvořící s Václavským náměstím rušnou křižovatku. I ve středověku byly tyto ulice, spojující Senný a Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí), důležitou novoměstskou dopravní tepnou, která se podílela na intenzivním využití prostranství tržiště.

Třetí úprava vzhledu prostranství představuje výraznou změnu v dosavadním způsobu dláždění. Místo jedné vrstvy malých oblázků byl nový povrch Koňského trhu pokryt asi deset centimetrů mocnou vrstvou velkých říčních valounů a lomových křemencových kamenů, materiálu, který velmi pravděpodobně pocházel z blízkých skalních výchozů například za Koňskou bránou.

Čtvrté, v terénu velmi zřetelné úpravě povrchu Koňského trhu předcházela jedna zásadní změna. Na dláždění třetí etapy zaznamenáváme markantní úbytek typických uloženin odpadkového původu, které dosud pocházely z průběžně se vršících hald na Koňském trhu. V narůstajícím novém souvrství po třetí vlně dláždění (dnes 0,6– 0,7 metru pod povrchem vozovky) začínají totiž převažovat hlinitopísčité materiály s příměsí stavebního odpadu různého složení: lomová opuka, stavební odpad, lomové křemence, velké říční valouny, ve střední části náměstí velké opracované kameny lomového křemence, na povrchu terénu ohlazené provozem.

Nad touto dlažbou ještě pokračuje souvrství navážek a zásypů 19. až 20. století s posledními úpravami skladby vozovky, kdy další dlažbu ze známých žulových kvádrů na Václavském náměstí nahradil v minulém století asfalto-živičný povrch, jak jej známe dnes.

Základním vodítkem pro datování jednotlivých úrovní dláždění Koňského trhu jsou nálezy zlomků kuchyňské a stolní keramiky nebo kachlů z kamen.

Koňská lebka i železo

Nejvýraznější a nejpočetnější skupinu nálezů, nepočítáme-li v archeologickém terénu dobře patrné odpadky z výroby kožených předmětů a zpracování dřeva, představují fragmenty zvířecích kostí. Šlo o potravní zbytky, o celé kosti jen zřídka.

Výjimečným nálezem z roku 2018 byla koňská lebka objevená při rekonstrukci kanalizace v dolní části Václavského náměstí. Pro archeologický výzkum jsou nalezené zvířecí kosti cenným materiálem. Díky metodě radiouhlíkového datování totiž může poskytnout nové informace o časovém zařazení nálezu.

Z období druhé poloviny 14. až 16. století máme k dispozici celou kolekci stavebního a domácího vybavení (kování dveří, skoby, hřebíky a hřeby, petlice, klíče, nože, vidličky, kadidlové lžičky). Drobné osobní předměty reprezentují nůžky, špendlíky, jehlice, oděvní spona ve tvaru samostřílu. Nechybějí ani nejrůznější řemeslnické nástroje (pružinové nůžky, velké nože), ani nářadí zemědělské (srpy, hřebíky, škrabka či otka) či stavební (hřebíky, skoby). Jezdeckou výstroj reprezentují nálezy drobných součástí postrojů, ostruhy a třmeny, zbraně zase tesák a střely do samostřílu.

Dláždění

O dláždění na pražských ulicích přináší zprávy Zikmund Winter. Podle něho byla v roce 1378 dlážděna Hybernská ulice. V roce 1389 uzavřeli konšelé s obcí pražskou smlouvu, že všechny pokuty ze Senného trhu se věnují na správu, nejspíš na dláždění cest k tomuto trhu vedoucích. V letech 1389 až 1400 byli ustanoveni dva sousedé s pověřením vybírat cla pod Vyšehradem, kteří měli povinnost řídit dlažbu ulic od můstku přes Botič a ulice mezi Novým Městem pražským a Vyšehradem až k ohradě slovanského kláštera Na Slovanech.

Kováři, zámečníci i obchodníci

Archeologické nálezy z někdejšího Koňského trhu připomínají, že zde pracovali kováři a řemeslníci zpracovávající železo (nožíři, zámečníci, jehlaři a kovolitci). Tržiště přinášelo velké možnosti jak pro zmíněná řemesla, tak pro obchod. Svědectví o přítomnosti kovářů přinášejí zápisy o majetkových změnách jednotlivých domů a listina o rozdělení farních obvodů ze dne 16. 3. 1351. Zápisy prováděli komisaři arcibiskupa Arnošta z Pardubic.2)

Z písemných pramenů máme také několik zpráv o vaření a prodeji piva.3) Další řemesla prezentují výrobky ševců, řemenářů a tobolečníků. V archeologickém materiálu jsou doložené jak hojnými odřezky a odstřižky usní, tak i zbytky vlastní obuvi (podrážky, tkanice apod.) a oděvů (fragmenty kůží s probíjenými otvory, řemínky a řemeny, ozdobný střapec na sponu opasku apod.). Písemnými prameny jsou zaznamenány k roku 1437. Jejich kotce (prodejní stánky) stály při dolním konci Koňského trhu. Své stánky zde měli také prodavači drůbeže, a to až do roku 1519.

Doložena je také výroba předmětů ze zvířecích kostí: například hřebenů, knoflíků či korálků do růženců, jejichž obliba vzrostla v 15. století.

Madonky z Václavského náměstí

K výjimečným dokladům osobní zbožnosti pražských měšťanů patří nálezy dvou madonek s dítětem (Ježíškem), které archeologicky dokládají mariánský kult na počátku 15. století. První madonka z pálené hlíny o výšce téměř 8 centimetrů byla nalezena v roce 1967 při stavbě podchodu ve středu Václavského náměstí. Druhá je z rohoviny a byla objevena při záchranném výzkumu v dolní části náměstí během rekonstrukce kanalizace v roce 2018. Soška je přibližně 4 cm vysoká a na zadní straně neopracovaná, pravděpodobně byla původně upevněna na podložce a tvořila možná domácí oltářík.

O přítomnosti truhlářů a kolářů vypovídají nálezy železných kování vozů, hřebíky bran, fragmenty opracovaných dřevěných hranolků (latí či trámků) a další nálezy. Několik zlomků dřevěných lubů ze sudů nebo beček jsou zase dílem bednářů. Objevené archeologické památky můžeme konfrontovat s historickými prameny, například se zápisy o majetkové držbě jednotlivých domů na tržišti. Obsah zápisů obvykle odráží řemeslnou a obchodní činnost majitelů domů – řemeslníků či kupců.4) Cenné svědectví o dálkových obchodních kontaktech Prahy s Norimberkem v 15. století přináší například vzácný nález žetonu, který byl používán při obchodování jako náhrada za peníze. Olověná plomba ze 14. století zase sloužila k označení zboží.

Vodovod na Koňském trhu

Co do velikosti a hmotnosti je v archeologickém terénu pod vozovkou dnešního Václavského náměstí nepřehlédnutelné dřevěné vodovodní potrubí. Reprezentuje řemeslo rourníků, kteří provrtávali borové kmeny, pokládali je do země a pomocí železných spojek z nich sestavovali vodovodní řady. Jejich dílny byly pravděpodobně při břehu řeky snad v blízkosti vodárenských věží. Pod dlažbami Koňského trhu bylo objeveno hned několik takových vodovodních řadů, které zde byly postupně položeny od 15. do 18. století.

V této souvislosti se hodí upozornit i na proměny přírodních podmínek od středověku do současnosti. Dnes jsou prakticky všechny středověké a raně novověké studny, stejně jako stávající domovní studny v okolí Václavského náměstí, bez vody. Ta se v současnosti v dolní a střední části náměstí nachází v hloubce přibližně 10 až 12 metrů. K úbytku podzemní vody v této části Nového Města docházelo postupně, zejména od výstavby barokního opevnění, které významně narušilo cestu spodní vody z výše položené vinohradské terasy. Ztráta podzemní vody byla završena výstavbou obou vinohradských železničních tunelů, které strhly podzemní vodní proud do kanalizace.

Poznámky

1) Tento veřejnosti málo známý příkopový útvar, zjištěný archeologicky poprvé v sedmdesátých letech 20. století při budování podchodu na Můstku a procházející jihovýchodní polovinou ulice Na Příkopě a 28. října, kde je dnes pěší zóna, má úctyhodné rozměry. Posuďte sami: šířka přesahuje 10 metrů a hloubka rovného, nijak neupraveného dna 4 metry. Někdy bývá tento rozsáhlý objekt v dolní části Václavského náměstí na Můstku, z části zaplněný tmavou bahnitou výplní – v některých úrovních s příměsí zapáchajících odpadků – zaměňován za rybník z doby před založením Nového Města pražského.

2) Na severní straně tržiště proti staroměstskému hradebnímu příkopu dokument jmenuje dům kováře Ješka řečeného Turšmid. Dům čp. 825/II vlastnil v roce 1381 kovář Jakeš. Další kováři byli v domech čp. 839/II (zaniklý v areálu paláce Koruna) a čp. 843/II. Na protější jižní straně blíže k Vodičkově ulici stála kovárna v domě čp. 790/II, dnes již také zbořeném. Kovárna zde fungovala až do roku 1582, kdy ji dostal krejčovský cech, který si zde zřídil hospodu.

3) Zprávy o vaření piva se týkají domů čp. 791/II, čp. 792/II (1396 je zde pivovar) a čp. 801/II. V domě u Jindřišské ulice (čp. 831/II) byla v roce 1391 sladovna a šenk. Jiný pivovar máme zjištěný v domě čp. 837/II, který v roce 1378 náležel dvorskému sudímu.

4) Například k domu čp. 821/II máme doklady o každotýdenních trzích s koňmi: zde se registrovali koně určení k prodeji. V několika domech přímo bydleli obchodníci s koňmi – koníři. Například koníř Pech je zmiňován v zápisech pro dům čp. 824/II k roku 1381.

Literatura

Boháčová I., Podliska J. a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Praha 2017.

Huml V.: Vodovodní síť na Václavském náměstí v Praze v 15.–17. stol. Český lid 62, 223–230, 1975.

Huml V.: Archeologické poznámky k dějinám Koňského trhu na Novém Městě pražském. Staletá Praha 9, 158–173 a 312–313, 1979.

Huml V., Starec P.: Raně středověké pohřebiště na Václavském náměstí čp. 784 v Praze, Archeologické rozhledy 46, 454–463 a 501–503, 1994.

Starec P.: Z příspěvků archeologie ke studiu vodních poměrů v historickém jádru Prahy, Documenta Pragensia 24, 39–46, 2005.

Špaček L.: Nové nálezy při stavbě metra na Můstku, Archaeologia Historica 3, 381–386, 1978.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Petr Starec

Mgr. Petr Starec (*1966) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. V doktorandském studiu na FF UK se věnuje archeologii Václavského náměstí.
Starec Petr

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné