Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Ztracený článek uměleckých dějin?

Skupina Gong, literární debut Milana Kundery a cenzura třetí republiky
 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 298, 2017/5
 |  Seriál: Cenzura, 16. díl (PředchozíNásledující)

Pod povrchem veřejného kulturního života, z nějž byly vyloučeny některé projevy avantgardního umění, zvláště surrealismus, pozorujeme v letech protektorátu hektickou aktivitu mladých umělců, pro něž se nacistickou kulturní politikou ostrakizované „zvrhlé umění“, entartete Kunst, stalo vášnivě prožívaným ideálem svobodné tvorby a někdy i způsobem protestu proti okupační moci.

V Čechách a na Moravě tehdy vznikala četná neoavantgardní či postavantgardní uskupení, jejichž médiem nejčastěji byly strojopisné či cyklostylované sborníky a časopisy, případně soukromé tisky, při jejichž výrobě byla obcházena úřední cenzura. Represivní aparát nevěnoval tomuto neoficiálnímu literárnímu oběhu pozornost, a to jistě i v důsledku jeho miniaturních sociálních dimenzí a exkluzivního obsahu.

Do dějin české literatury i výtvarného umění se nejvíce zapsala dvě z těchto uskupení: Skupina 42 a Skupina Ra. V Praze, Brně i v mnoha menších městech pracovala ovšem četná další. Zda o nich dnes víme, anebo nevíme, nezáviselo jen na síle jejich programu a uměleckém talentu členů, ale i na tom, nakolik se těmto kroužkům podařilo prosadit se na poválečném knižním trhu, zpřístupnit své polosoukromé publikace tiskem a získat pokud možno i vlastní časopiseckou tribunu, která by příběh skupiny umožnila vepsat do kulturní paměti. K těm, které tento historický práh nezdolaly a dnes se o nich neví, patřila skupinka kolem brněnského časopisu Gong. Jejími protagonisty byli malíř Pavel Brázda, po listopadu 1989 doceněný jako průkopník českého pop-artu, a kritik Jaroslav Dresler, který v roce 1949 odešel do exilu a po desítky let pracoval jako kulturní redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Svým literárním debutem souvisel s Gongem také mladičký Milan Kundera.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Pavel Janáček

Ing. Pavel Janáček, Ph.D., (*1968) se zabývá dějinami české populární literatury a literárních institucí. Od roku 2010 je ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Tento text vychází ze studie ‚Zatím nelze‘. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Janáček Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné