Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Ztracený článek uměleckých dějin?

Skupina Gong, literární debut Milana Kundery a cenzura třetí republiky
 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 298, 2017/5
 |  Seriál: Cenzura, 16. díl (PředchozíNásledující)

Pod povrchem veřejného kulturního života, z nějž byly vyloučeny některé projevy avantgardního umění, zvláště surrealismus, pozorujeme v letech protektorátu hektickou aktivitu mladých umělců, pro něž se nacistickou kulturní politikou ostrakizované „zvrhlé umění“, entartete Kunst, stalo vášnivě prožívaným ideálem svobodné tvorby a někdy i způsobem protestu proti okupační moci.

V Čechách a na Moravě tehdy vznikala četná neoavantgardní či postavantgardní uskupení, jejichž médiem nejčastěji byly strojopisné či cyklostylované sborníky a časopisy, případně soukromé tisky, při jejichž výrobě byla obcházena úřední cenzura. Represivní aparát nevěnoval tomuto neoficiálnímu literárnímu oběhu pozornost, a to jistě i v důsledku jeho miniaturních sociálních dimenzí a exkluzivního obsahu.

Do dějin české literatury i výtvarného umění se nejvíce zapsala dvě z těchto uskupení: Skupina 42 a Skupina Ra. V Praze, Brně i v mnoha menších městech pracovala ovšem četná další. Zda o nich dnes víme, anebo nevíme, nezáviselo jen na síle jejich programu a uměleckém talentu členů, ale i na tom, nakolik se těmto kroužkům podařilo prosadit se na poválečném knižním trhu, zpřístupnit své polosoukromé publikace tiskem a získat pokud možno i vlastní časopiseckou tribunu, která by příběh skupiny umožnila vepsat do kulturní paměti. K těm, které tento historický práh nezdolaly a dnes se o nich neví, patřila skupinka kolem brněnského časopisu Gong. Jejími protagonisty byli malíř Pavel Brázda, po listopadu 1989 doceněný jako průkopník českého pop-artu, a kritik Jaroslav Dresler, který v roce 1949 odešel do exilu a po desítky let pracoval jako kulturní redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Svým literárním debutem souvisel s Gongem také mladičký Milan Kundera.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Pavel Janáček

Ing. Pavel Janáček, Ph.D., (*1968) se zabývá dějinami české populární literatury a literárních institucí. Od roku 2010 je ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Tento text vychází ze studie ‚Zatím nelze‘. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Janáček Pavel

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné