Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Revolta a cenzura v raném díle S. K. Neumanna

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 362, 2017/6
 |  Seriál: Cenzura, 17. díl (PředchozíNásledující)

Téma individuální či společenské revolty (vzdoru, vzpoury) bylo jedním z klíčových motivů česky psané beletrie v 19. století od romantismu až po tvorbu tzv. generace devadesátých let. Literární reprezentace tohoto tématu nezřídka narážely na cenzurní protiopatření.

Tendence k tematizaci revolty se projevovala zvláště v poezii, kde směrem ke konci století sílila svým počtem i různorodostí přístupů. Dokladem této skutečnosti je i básnické dílo Stanislava Kostky Neumanna. Narazíme zde nejen na příklady uskutečněných konfiskací (u sbírek Nemesis, bonorum custos…České zpěvy), ale i na případ, kdy konfiskace nebyla po prošetření soudem potvrzena (sbírka Jsem apoštol nového žití…). Neumannovo rané dílo pobuřovalo hlavně svým anarchistickým gestem a ideou radikální revolty, jíž neschází nihilistická ironie ani ambice bořit zavedené společenské pořádky.

Nemesis

Konfiskovaná první sbírka básní Stanislava Kostky Neumanna Nemesis, bonorum custos… časově souvisela, jak naznačuje už její podtitul Verše (1893–1895), s básníkovou zkušeností ze žaláře, k němuž byl odsouzen za zločin rušení veřejného pokoje spáchaný účastí ve spiknutí Omladiny, a ve vězení byla též z velké části napsána. S. K. Neumann byl zatčen mezi prvními omladináři už 6. září 1893 a odsouzen pak jako jeden z vůdců domnělého spiknutí ke čtrnácti měsícům žaláře. Z vyšetřovací vazby, kterou si odbýval v novoměstské věznici, byl propuštěn na konci roku 1893 na kauci tři tisíce zlatých. K vlastnímu trestu, z něhož zbývalo více než deset měsíců, nastoupil 10. dubna 1894 znovu v novoměstské věznici, odkud byl 25. dubna eskortován do plzeňské věznice na Borech.

Neumann vylíčil své dojmy z této doby spíše lehkovážným tónem ve vzpomínkové stati Politická epizoda, otištěné roku 1911. Prezentoval v ní své časové názory a žalář popsal s ironií jako místo, jehož se není třeba bát. Čtenářsky vděčná stať, záměrně zbavená fakt, proto vystihuje z odstupu osobní postoje básníka, neodpovídá však depresivním náladám vězně zachyceným v jeho první sbírce, jež poskytuje časově autentické svědectví.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Michal Charypar

Mgr. Michal Charypar, Ph.D., (*1978) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zaměřuje se na českou literaturu 19. století, zvláště český romantismus a realismus. Tento text vychází ze studie „Vyobcován z národa. Cenzurní aspekty ‚národního soudu‘ nad Karlem Sabinou“ publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749– 2014 (2015).
Charypar Michal

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné