Oddělení zvláštních fondů v době normalizační

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 456, 2017/7
 |  Seriál: Cenzura, 18. díl (PředchozíNásledující)

Vyřazování knih z veřejných knihoven prošlo v době státního socialismu dvěma vlnami. První proběhla na počátku let padesátých, druhá na počátku sedmdesátých.

Některé knihy, které byly na konci šedesátých let uvolněny (T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Josefa Pekaře ad.), se přitom na počátku sedmdesátých let stěhovaly zpět do prohibit. U mnohých se tento cyklus „zákaz–návrat“ zopakoval dokonce třikrát: 1. 1939–1945; 2. počátek padesátých let až 1968; 3. počátek sedmdesátých let až 1989.

Už v letech 1969 a 1970 vydalo ministerstvo kultury provizorní pokyny, v nichž se uvádělo, že je potřeba se vrátit před rok 1968, přičemž je nutno přednostně vyřazovat díla (a periodický tisk) publikovaná v letech 1968–1969 a též díla poúnorových a posrpnových emigrantů. K vlastnímu zřízení oddělení zvláštních fondů (OZF) došlo ve Státní knihovně (SK; dnešní Národní knihovna) v roce 1971 na pokyn ministerstva kultury; náplň práce a způsob organizování tohoto fondu však bylo nutno teprve vymezit. Stalo se tak v roce 1972, kdy vyšla Směrnice ministerstva kultury ČSR o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy ČSR a Pokyny ministerstva kultury ČSR k prověrce knihovních fondů knihoven jednotné soustavy ČSR. Jimi byly definovány dvě základní kategorie závadných tiskovin:

1. Tiskoviny s protistátním obsahem (označené jako „P“); jednalo se o tiskoviny hanobící ČSSR a jiné socialistické země, dále emigrantské tiskoviny zaměřené proti socialistickému zřízení, trockistické a bělogvardějské tituly, tituly fašistické, propagující národnostní nebo rasovou nesnášenlivost, a tiskoviny, které jsou v hrubém rozporu se zásadami socialistické morálky.

2. Tiskoviny se závadným politicko-ideovým obsahem („Z“), tj. takové tituly, které byly v rozporu se základními principy socialistického zřízení.

Kategorii „P“ mohla shromažďovat jen SK ČSR a Knihovna Ústavu marxismu-leninismu, kategorii „Z“ všechny ostatní knihovny s právem zvláštních fondů. Bylo stanoveno, že „vyřazené tiskoviny budou uloženy podle prostorových možností […] ve zvláštních místnostech, do nichž bude mít přístup jen ředitel nebo jiný pověřený pracovník“.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jiří Trávníček

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A., (*1960) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se moderní českou a středoevropskou literaturou, interpretací, čtenářskou kulturou. Tento text vychází ze stati „První čtenářská republika“ publikované v knize Literární kronika první republiky. Události – díla – souvislosti (2018).
Trávníček Jiří

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné