Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Oddělení zvláštních fondů v době normalizační

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 456, 2017/7
 |  Seriál: Cenzura, 18. díl (PředchozíNásledující)

Vyřazování knih z veřejných knihoven prošlo v době státního socialismu dvěma vlnami. První proběhla na počátku let padesátých, druhá na počátku sedmdesátých.

Některé knihy, které byly na konci šedesátých let uvolněny (T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Josefa Pekaře ad.), se přitom na počátku sedmdesátých let stěhovaly zpět do prohibit. U mnohých se tento cyklus „zákaz–návrat“ zopakoval dokonce třikrát: 1. 1939–1945; 2. počátek padesátých let až 1968; 3. počátek sedmdesátých let až 1989.

Už v letech 1969 a 1970 vydalo ministerstvo kultury provizorní pokyny, v nichž se uvádělo, že je potřeba se vrátit před rok 1968, přičemž je nutno přednostně vyřazovat díla (a periodický tisk) publikovaná v letech 1968–1969 a též díla poúnorových a posrpnových emigrantů. K vlastnímu zřízení oddělení zvláštních fondů (OZF) došlo ve Státní knihovně (SK; dnešní Národní knihovna) v roce 1971 na pokyn ministerstva kultury; náplň práce a způsob organizování tohoto fondu však bylo nutno teprve vymezit. Stalo se tak v roce 1972, kdy vyšla Směrnice ministerstva kultury ČSR o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy ČSR a Pokyny ministerstva kultury ČSR k prověrce knihovních fondů knihoven jednotné soustavy ČSR. Jimi byly definovány dvě základní kategorie závadných tiskovin:

1. Tiskoviny s protistátním obsahem (označené jako „P“); jednalo se o tiskoviny hanobící ČSSR a jiné socialistické země, dále emigrantské tiskoviny zaměřené proti socialistickému zřízení, trockistické a bělogvardějské tituly, tituly fašistické, propagující národnostní nebo rasovou nesnášenlivost, a tiskoviny, které jsou v hrubém rozporu se zásadami socialistické morálky.

2. Tiskoviny se závadným politicko-ideovým obsahem („Z“), tj. takové tituly, které byly v rozporu se základními principy socialistického zřízení.

Kategorii „P“ mohla shromažďovat jen SK ČSR a Knihovna Ústavu marxismu-leninismu, kategorii „Z“ všechny ostatní knihovny s právem zvláštních fondů. Bylo stanoveno, že „vyřazené tiskoviny budou uloženy podle prostorových možností […] ve zvláštních místnostech, do nichž bude mít přístup jen ředitel nebo jiný pověřený pracovník“.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jiří Trávníček

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A., (*1960) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se moderní českou a středoevropskou literaturou, interpretací, čtenářskou kulturou. Tento text vychází ze stati „První čtenářská republika“ publikované v knize Literární kronika první republiky. Události – díla – souvislosti (2018).
Trávníček Jiří

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné