Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

O sázení trnovníku obecného „akát“ zvaného

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 303, 2017/5

1877:

[…] V okolí Pražském namnoze osazují se holá místa stromy, které by toliko v případě, že by jiné stromoví na místnosti k vysázení určené naprosto se nedařilo, k tomu účelu bráti se měly. Jsou to totiž akáty čili trnovníky obecné. […] Každého, komu tolik ušlechtilejší mysle zbývá, že si dovede povšimnouti krásy lesa, zahrady neb sadů vůbec, upozorňuji na vyrostlé již akáty hned za Chuchelskou zahradní restaurací u samé paty vrchu, tedy stranou ku dráze. Na místě aksamítového, krásně zeleného mechu, na místě bujného, pestrokvětého rostlinstva vyššího, které mezi ostatním křovím a stromovím Chuchelského vrchu radostně bují, vidíme na zpodu mezi akáty po celé leto naprosto suchou, holou hlínu, z které, jelikož místy deštěm vybrázděna jest, nahá skaliska vyčnívají. Jen tu a tam nějaká rostlinka vyhlídla si místečko ku svému živobytí, však celý její zjev nasvědčuje tomu, že se jí velmi špatně pod bodlavým akátem vede. […]

Námitku, že snad akát stromem ozdobným jest, lze snadno vyvrátiti připomenutím, že strom, který až do konce května, vůbec do té doby, když všechno již zeleno jest a naše stromy ovocné dávno již odkvětly, holý posud jako koště stojí – krásným nazýván býti nemůže.

Touto vlastností jeho není též posloužíno velmi důležitému účelu, že vysazováním holých míst stromovím a křovisky ptactvu má býti poskytnut útulek pro hnízda, poněvadž v době, když akát odívati se začíná, dávno již veškeré ptactvo se hnízdí. Krátká doba květní a příjemná vůně z květův nenahradí nikterak všech špatných vlastností, jimiž strom nadán jest. […]

P. (Vesmír 6, 163, 1877/14)

2017:

Akát se z východu USA do Evropy dostal počátkem 17. století nejprve jako okrasná dřevina, později byl využíván ke zpevňování suťových svahů a písčitých půd. Symbiotické bakterie v kořenových hlízách vážou vzdušný dusík a ovlivňují chemismus půdy. Šíření akátu ohrožuje především stepi, písčiny a světlé listnaté lesy. Ale ochranářský pohled na něj prošel významným vývojem.

„Akát je tu už tak dlouho, že jsme si na něj celkem zvykli; vlna xenofobie pominula. A je ho tolik, že vyhlásit mu svatou válku prakticky nelze. Navíc se ukázalo, že některé typy akátin zdaleka nejsou ochranářsky bezcenné – rozšířily se v nich vzácné druhy např. křivatců (Gagea), česneků (Allium) a modřenců (Muscari), které byly dřív hojné ve vinicích či na mezích a dnes rostou hlavně v akátinách. Rozhodnutí, zda akáty likvidovat nebo ponechat, tak přestává být věcí pouhé ekologické ideologie („smrt neofytům!“) a stává se doslova politickým rozhodnutím na konkrétní lokalitě,“ napsali Petr Pyšek a Jiří Sádlo v seriálu o invazních rostlinách (Vesmír 83, 140, 2004/3).

V podobném duchu se o akátu píše i na stránkách www.invaznirostliny.cz, jejichž hlavními autory jsou odborníci z Botanického ústavu AV ČR: „Termín‚ management akátových porostů‘ by neměl být synonymem pro jejich likvidaci. Vliv akátu je sice z pohledu přirozeně se vyskytujících fytocenóz jednoznačně negativní, akátiny se už ale staly nedílnou součástí naší krajiny a jejich likvidace a následná rekonstrukce původních společenstev by na mnoha místech nebyla možná. V zemědělsky intenzivně využívaných oblastech přispívají fragmenty akátových porostů ke zvýšení krajinné diverzity a fungují zde jako biocentra nebo biokoridory, přitom kvůli intenzivnímu obhospodařování okolních pozemků je riziko šíření akátu nízké.“

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné