Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

K nacistické výpravě do Tibetu

 |  4. 12. 2017
 |  Vesmír 96, 677, 2017/12

Ad Vesmír 96, 626, 2017/11

V článku Jana Turka je zmíněna nacistická vědecká výprava do Tibetu, v rámci které Bruno Beger prováděl antropologické výzkumy tamější populace. Tato výprava je poměrně málo známá v porovnání s pobytem Heinricha Harrera ve Lhase, který proslavila kniha Sedm let v Tibetu a stejnojmenný film s Bradem Pittem v hlavní roli.

Výpravu do Tibetu vedl ornitolog Ernst Schäfer a byla podporována Heinrichem Himmlerem a organizací SS Ahnenerbe (SS Společnost pro dědictví předků). Členové výpravy museli vstoupit do SS, ale finanční podpora z jejích zdrojů nestačila a Schäfer pak sháněl podporu u firem jako třeba IG Farben.

Cesta do v té době nezávislého Tibetu vedla přes tehdejší britskou Indii a bylo k ní třeba získat od Britů povolení, které bylo dosti neochotně uděleno. Výprava cestovala lodí do Kalkaty a poté vyrazila z Gangtoku v Sikkimu v červnu 1938. Další členové, tj. geolog Karl Wienert konal během cesty geomagnetická měření, biolog Ernst Krause sbíral brouky a jiné přírodniny a již zmíněný Bruno Beger antropologicky zkoumal místní populaci. Jeho práce měla mj. potvrdit v té době v Německu rozšířený názor, že Tibet je kolébkou „árijské rasy“.

V lednu 1939 výprava dorazila do Lhasy, kde byla přátelsky přijata a kde pak strávila dva měsíce. V květnu vyrazila zpět do Indie a navštívila cestou Žikace (angl. Shigatse), kde se setkala s pančelámou. Pak se přes Gjance (Gyantse) vrátila do Indie, odkud ještě před začátkem války odcestovala v srpnu 1939 do Německa. Tam její účastníky čekalo triumfální přivítání a na Schäfera povýšení a dary od Heinricha Himmlera. To se lišilo od osudu horolezecké výpravy Heinricha Harrera na horu Nanga Parbat, jejíž účastníci se zdrželi na území kontrolovaném Brity až do vypuknutí války a byli tu pak internováni. Po několika neúspěšných pokusech se útěk podařil a Harrer se spolu s kolegou Peterem Aufschneiterem dostal až do Lhasy. Další jejich osudy popisuje známá kniha.

Výprava vedená Schäferem shromáždila velké množství rostlin a zvířat včetně živých exemplářů. Za obzvlášť cenné byla považována semena žita, pšenice a ovsa, která měla být v souladu s nacistickými výbojnými plány použita k vyšlechtění odrůd pro drsné klima východní Evropy. Byly také popsány kulturní zvyky Tibetu, natočeny filmy o tibetských kulturních slavnostech, jako byla oslava nového roku, a Bruno Beger shromáždil velké množství antropologického materiálu.

Ernst Schäfer se pak stal ředitelem Institutu Svena Hedina pro studia Střední Asie. Po válce ho Spojenci internovali, ale nebyl shledán vinným z válečných zločinů, a tak byl v roce 1949 propuštěn. Poté žil ve Venezuele a na závěr kariéry byl kurátorem ve Státním muzeu Dolního Saska. Co se Bruno Begera týče, za války působil na univerzitě ve Štrasburku a účastnil se nacistických pseudovýzkumů v koncentračních táborech, v jejichž důsledku vězňové umírali. V sedmdesátých letech byl za to odsouzen německým soudem na tři roky, ale trest nikdy nenastoupil.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...