Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jestřábe, přihlas Rychlé šípy do Pionýra

Pokusy o záchranu slavného komiksového seriálu
 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 308, 2016/5
 |  Seriál: Cenzura, 5. díl (PředchozíNásledující)

Na jaře roku 1948 se nad seriálem o Rychlých šípech stahovala mračna a redakční pracovníci jejich domovského časopisu v čele s Jaroslavem Foglarem hledali cesty, jak seriál přizpůsobit novým požadavkům tak, aby mohl přežít.

Obrázkové seriály se po většinu 20. století setkávaly s nadšením čtenářů, od odborníků na dětskou literaturu, střežících její čistotu a výchovnou hodnotu, se jim ale povětšinou vlídného slova nedostávalo. Nepřekvapí proto, že do rozvoje obrázkového seriálu v Československu minimálně třikrát výrazně promluvila restriktivní opatření, cílící buď proti jeho dominantním publikačním platformám (1941–1945), proti této narativní formě jako takové (1948–1964), nebo proti určitým žánrům, formátům a tvůrcům (zejména 1970–1985). Tvůrci obávající se, zda svá seriálová díla budou moci publikovat, se často uchylovali k autocenzurní praxi, při které své práce předem připravovali tak, aby bylo možné případné kritické výtky odrazit. Někdy ale ani to nepomohlo: bezpochyby nejznámější domácí komiksový seriál – Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera (resp. Marko Čermáka) – měl tu pochybnou čest zažít všechny tři uvedené restriktivní vlny. Z hlediska cenzurních a autocenzurních postupů je přitom nejzajímavější jejich zákaz „prostřední“: v průběhu několika týdnů května a června roku 1948 totiž seriál zaznamenal formální a tematické změny.

Dvě tváře obrázkových seriálů

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Pavel Kořínek

Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D., (*1981 )je literární vědec, historik a teoretik komiksu, pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Spolu s Tomášem Prokůpkem, Martinem Foretem a Michalem Jarešem vydal Dějiny československého komiksu 20. století (2014) a příručku V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu (2015). Spolu s Lucií Kořínkovou připravil monografii a antologii Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu 1934–1942 (2018). Studie je upravenou verzí stati Obrázková kniha pro děti jako umění i produkt, otištěné v publika Literární kronika první republiky. Události – díla – souvislosti (2018)
Kořínek Pavel

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...