Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Jestřábe, přihlas Rychlé šípy do Pionýra

Pokusy o záchranu slavného komiksového seriálu
 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 308, 2016/5
 |  Seriál: Cenzura, 5. díl (PředchozíNásledující)

Na jaře roku 1948 se nad seriálem o Rychlých šípech stahovala mračna a redakční pracovníci jejich domovského časopisu v čele s Jaroslavem Foglarem hledali cesty, jak seriál přizpůsobit novým požadavkům tak, aby mohl přežít.

Obrázkové seriály se po většinu 20. století setkávaly s nadšením čtenářů, od odborníků na dětskou literaturu, střežících její čistotu a výchovnou hodnotu, se jim ale povětšinou vlídného slova nedostávalo. Nepřekvapí proto, že do rozvoje obrázkového seriálu v Československu minimálně třikrát výrazně promluvila restriktivní opatření, cílící buď proti jeho dominantním publikačním platformám (1941–1945), proti této narativní formě jako takové (1948–1964), nebo proti určitým žánrům, formátům a tvůrcům (zejména 1970–1985). Tvůrci obávající se, zda svá seriálová díla budou moci publikovat, se často uchylovali k autocenzurní praxi, při které své práce předem připravovali tak, aby bylo možné případné kritické výtky odrazit. Někdy ale ani to nepomohlo: bezpochyby nejznámější domácí komiksový seriál – Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera (resp. Marko Čermáka) – měl tu pochybnou čest zažít všechny tři uvedené restriktivní vlny. Z hlediska cenzurních a autocenzurních postupů je přitom nejzajímavější jejich zákaz „prostřední“: v průběhu několika týdnů května a června roku 1948 totiž seriál zaznamenal formální a tematické změny.

Dvě tváře obrázkových seriálů

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Pavel Kořínek

Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D., (*1981 )je literární vědec, historik a teoretik komiksu, pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Spolu s Tomášem Prokůpkem, Martinem Foretem a Michalem Jarešem vydal Dějiny československého komiksu 20. století (2014) a příručku V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu (2015). Spolu s Lucií Kořínkovou připravil monografii a antologii Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu 1934–1942 (2018). Studie je upravenou verzí stati Obrázková kniha pro děti jako umění i produkt, otištěné v publika Literární kronika první republiky. Události – díla – souvislosti (2018)
Kořínek Pavel

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné