ČSR versus Karl Hans Strobl

Více než polovina veškerých cenzurních zásahů proti neperiodickému tisku směřovala za první republiky vůči německojazyčným knihám. Nebyl to však jediný způsob, jímž československé úřady potlačovaly sílící německý nacionalismus.

Na jaře roku 1934 zastihlo jihlavského rodáka, německojazyčného spisovatele Karla Hanse Strobla oznámení, že byl pro nenávistné útoky proti Čechům, obsažené v románu Kamerad Viktoria, vyhoštěn z celého území Československé republiky. Spisovatel se v tu dobu nacházel na návštěvě v Ústí nad Labem a zemi měl opustit do 48 hodin. List Mährischer Grenzbote komentoval tuto událost slovy: „Je to snad poprvé, kdy je u nás spisovatel pronásledován kvůli svému dílu. Daná opravná zpráva čsl. tiskového úřadu by chtěla zastřít nepříznivý dojem politického pronásledování čistě literárního díla; ale to je i pro tuto naši dobu nahromaděné politické lživosti dosti silná káva.“

Nebylo to však poprvé a ani naposled, kdy se K. H. Strobl dostal do konfliktu s cenzurními úřady – již ve dvacátých letech bylo v Československu zakázáno několik jeho knih, v třicátých letech cenzura postihla několik veřejných prezentací jeho děl, zakázána byla i výstava věnovaná jeho osobě; jeden neúspěšný pokus vyhostit jej z ČSR proběhl již v roce 1933. 

Stroblovo vyhoštění v roce 1934 lze chápat jako krajní, v období první republiky výjimečný cenzurní zásah, který se lišil od dobové praxe zejména tím, že nesměřoval vůči textu, ale vůči osobě autora. Ojedinělý krok, jenž měl zřetelné důsledky i pro Stroblovu literární dráhu, ovšem motivovaly jiné okolnosti než samotný literární text; jednalo se v prvé řadě o zásah, jímž republika reagovala na zesilující nacionalismus českých Němců.

Historické jinotaje – Češi jako utlačovatelé