Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Cenzurovaný myslitel zastáncem cenzury

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 176, 2016/3
 |  Seriál: Cenzura, 3. díl (PředchozíNásledující)

Bernard Bolzano (1781–1848), pražský německy píšící filozof, logik, matematik, náboženský a sociální vědec, byl jedním z nejoriginálnějších myslitelů 19. století. Přesto však zůstalo Bolzanovo dílo po celé 19. století prakticky zapomenuto, zčásti dokonce nevydáno, mimo jiné z cenzurních důvodů.

Synovi italského obchodníka usazeného v Čechách a pražské měšťanky byla roku 1805 přidělena stolice „náboženské vědy“ na pražské Filozofické fakultě, nově zřízený post, jehož zavedením chtěl rakouský císař František II./I. posilovat náboženské vědomí budoucí inteligence a chránit ji tak před idejemi Francouzské revoluce. Nekonvenční a na svou dobu odvážné výchovné přednášky pro studenty, kterými se Bolzano často vyjadřoval k aktuálním společenským otázkám, však způsobovaly konflikty s dogmatickými zastánci katolické restaurace, především v okruhu vídeňského dvora. Ty se sice zpočátku dařilo tlumit pomocí sympatizujících církevních hodnostářů, avšak v prosinci 1819 dal císař definitivní pokyn k odvolání Bolzana z univerzitního postu. Až do konce roku 1825 pak byla pravověrnost Bolzanova učení vyšetřována ze strany církevní hierarchie.

„Co se předloží cenzuře pod mým jménem…“

Nucené ukončení univerzitní a kazatelské kariéry možná paradoxně prodloužilo Bolzanovi život – nutnost ovládat při nedělních exhortách hlasem rozsáhlý studený prostor u něj totiž předtím vyvolala tuberkulózní záchvaty. Výrazně však ztížilo možnosti oslovovat veřejnost pomocí svých spisů. „Co se předloží cenzuře pod mým jménem, tomu je nejen odepřeno imprimatur, ale rukopis sám je ihned zabaven a opětované prosby o vrácení mého vlastnictví nejsou ani pokládány za hodné odpovědi,“ stěžoval si ve své autobiografii, sepsané počátkem třicátých let.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Petr Píša

Mgr. Petr Píša (*1985) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se literární cenzurou, především v první polovině 19. století. Přítomný text vychází ze studie „,Žádný nakladatel si na tom netroufá vydělat‘. Bernard Bolzano mezi státní, církevní a strukturální cenzurou“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Píša Petr

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.