Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Cenzurovaný myslitel zastáncem cenzury

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 176, 2016/3
 |  Seriál: Cenzura, 3. díl (PředchozíNásledující)

Bernard Bolzano (1781–1848), pražský německy píšící filozof, logik, matematik, náboženský a sociální vědec, byl jedním z nejoriginálnějších myslitelů 19. století. Přesto však zůstalo Bolzanovo dílo po celé 19. století prakticky zapomenuto, zčásti dokonce nevydáno, mimo jiné z cenzurních důvodů.

Synovi italského obchodníka usazeného v Čechách a pražské měšťanky byla roku 1805 přidělena stolice „náboženské vědy“ na pražské Filozofické fakultě, nově zřízený post, jehož zavedením chtěl rakouský císař František II./I. posilovat náboženské vědomí budoucí inteligence a chránit ji tak před idejemi Francouzské revoluce. Nekonvenční a na svou dobu odvážné výchovné přednášky pro studenty, kterými se Bolzano často vyjadřoval k aktuálním společenským otázkám, však způsobovaly konflikty s dogmatickými zastánci katolické restaurace, především v okruhu vídeňského dvora. Ty se sice zpočátku dařilo tlumit pomocí sympatizujících církevních hodnostářů, avšak v prosinci 1819 dal císař definitivní pokyn k odvolání Bolzana z univerzitního postu. Až do konce roku 1825 pak byla pravověrnost Bolzanova učení vyšetřována ze strany církevní hierarchie.

„Co se předloží cenzuře pod mým jménem…“

Nucené ukončení univerzitní a kazatelské kariéry možná paradoxně prodloužilo Bolzanovi život – nutnost ovládat při nedělních exhortách hlasem rozsáhlý studený prostor u něj totiž předtím vyvolala tuberkulózní záchvaty. Výrazně však ztížilo možnosti oslovovat veřejnost pomocí svých spisů. „Co se předloží cenzuře pod mým jménem, tomu je nejen odepřeno imprimatur, ale rukopis sám je ihned zabaven a opětované prosby o vrácení mého vlastnictví nejsou ani pokládány za hodné odpovědi,“ stěžoval si ve své autobiografii, sepsané počátkem třicátých let.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Petr Píša

Mgr. Petr Píša (*1985) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se literární cenzurou, především v první polovině 19. století. Přítomný text vychází ze studie „,Žádný nakladatel si na tom netroufá vydělat‘. Bernard Bolzano mezi státní, církevní a strukturální cenzurou“, publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Píša Petr

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...