O cenzuře na konci nylonového věku

Na sklonku roku 1958 obdržela pracovnice cenzurního úřadu Jarmila Waageová uznání za vykonanou práci, zástupce náčelníka Hlavní správy tiskového dohledu (tak se cenzurní úřad po většinu doby své existence nazýval) jí tehdy poslal oficiální dopis, v němž ocenil její vysoké odborné znalosti: „Výsledky Tvé práce potvrdily Tvé schopnosti. Tvé jednání s partnery pomáhá k dalšímu upevnění vážnosti a autority HSTD.“ Neuplynul však ani měsíc a cenzorka dostala další úřední psaní, tentokrát podepsané přímo náčelníkem HSTD. František Kohout v něm oznamoval, že jí pro hrubé porušení služebních povinností uděluje veřejnou důtku a peněžitý trest ve výši 400 korun.

Cenzorka totiž stála u zrodu aféry, jež vstoupila do dějin české poválečné literatury a stala se i mezníkem z hlediska uplatňované cenzurní praxe. Selhání Jarmily Waageové spočívalo v tom, že povolila k vydání román Josefa Škvoreckého Zbabělci. Na základě této cenzurní kauzy přiblížíme okolnosti, za jakých se v období socialistické diktatury literatura připravovala k vydání, a ukážeme vybraná kritéria, jež při jejím schvalování pracovníci cenzurního úřadu uplatňovali.

Pohledem autora

Při vyšetřování skandálu kolem Zbabělců se ukázalo, že cenzorka přistoupila k románu vstřícněji mimo jiné i proto, že krátce předtím zakázala jinou Škvoreckého prózu, Konec nylonového věku. A právě prameny vážící se k vyjednávání ohledně této novely nám poskytují názorné doklady o literárním vkusu i morálních zásadách, které se při cenzuře literatury často uplatňovaly.

Prózu s původním názvem Smutek v zemi socialismu dokončil Škvorecký v létě 1950, redakci nakladatelství Československého spisovatele ji ale nabídl až na počátku roku 1957. Schvalovacím kolečkem uvnitř nakladatelství prošel rukopis velmi rychle, již v červnu 1957 anoncoval prózu nakladatelský časopis O knihách a autorech (Škvorecký ji měl původně vydat pod pseudonymem Josef Vala) a 24. října v souladu s tehdejší praxí odevzdal nakladatelský redaktor František Pilař zredigovaný text na HSTD. Zde jej, jako většinu titulů Československého spisovatele, dostala na starost již zmíněná J. Waageová.