Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

O cenzuře na konci nylonového věku

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 100, 2016/2
 |  Seriál: Cenzura, 2. díl (PředchozíNásledující)

Jak se v období socialistické diktatury schvalovala literatura? A jaká měřítka cenzoři na literární díla uplatňovali?

Na sklonku roku 1958 obdržela pracovnice cenzurního úřadu Jarmila Waageová uznání za vykonanou práci, zástupce náčelníka Hlavní správy tiskového dohledu (tak se cenzurní úřad po většinu doby své existence nazýval) jí tehdy poslal oficiální dopis, v němž ocenil její vysoké odborné znalosti: „Výsledky Tvé práce potvrdily Tvé schopnosti. Tvé jednání s partnery pomáhá k dalšímu upevnění vážnosti a autority HSTD.“ Neuplynul však ani měsíc a cenzorka dostala další úřední psaní, tentokrát podepsané přímo náčelníkem HSTD. František Kohout v něm oznamoval, že jí pro hrubé porušení služebních povinností uděluje veřejnou důtku a peněžitý trest ve výši 400 korun.

Cenzorka totiž stála u zrodu aféry, jež vstoupila do dějin české poválečné literatury a stala se i mezníkem z hlediska uplatňované cenzurní praxe. Selhání Jarmily Waageové spočívalo v tom, že povolila k vydání román Josefa Škvoreckého Zbabělci. Na základě této cenzurní kauzy přiblížíme okolnosti, za jakých se v období socialistické diktatury literatura připravovala k vydání, a ukážeme vybraná kritéria, jež při jejím schvalování pracovníci cenzurního úřadu uplatňovali.

Pohledem autora

Při vyšetřování skandálu kolem Zbabělců se ukázalo, že cenzorka přistoupila k románu vstřícněji mimo jiné i proto, že krátce předtím zakázala jinou Škvoreckého prózu, Konec nylonového věku. A právě prameny vážící se k vyjednávání ohledně této novely nám poskytují názorné doklady o literárním vkusu i morálních zásadách, které se při cenzuře literatury často uplatňovaly.

Prózu s původním názvem Smutek v zemi socialismu dokončil Škvorecký v létě 1950, redakci nakladatelství Československého spisovatele ji ale nabídl až na počátku roku 1957. Schvalovacím kolečkem uvnitř nakladatelství prošel rukopis velmi rychle, již v červnu 1957 anoncoval prózu nakladatelský časopis O knihách a autorech (Škvorecký ji měl původně vydat pod pseudonymem Josef Vala) a 24. října v souladu s tehdejší praxí odevzdal nakladatelský redaktor František Pilař zredigovaný text na HSTD. Zde jej, jako většinu titulů Československého spisovatele, dostala na starost již zmíněná J. Waageová.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Šámal

PhDr. Per Šámal, Ph.d., (*1972) Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zabývá se kulturou českého stalinismu a literární cenzurou, je spoluautorem Dějin české literatury 1945–1989, v roce 2009 vydal knihu Soustružníci lidských duší. Přítomný text vychází ze studie „Cenzorka jako čtenářka. Literární kompetence a zájmy referentky HSTD“, publikované v monografi i V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní ceské kulture (2015). Je šéfredaktorem časopisu Česká literatura. E-mail: samal@ucl.cas.cz.
Šámal Petr

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné