Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Honzíkova cesta za cenzurou a politickou korektností

Úpravy dětské literatury po roce 1989
 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 40, 2016/1
 |  Seriál: Cenzura, 1. díl (Následující)

Dnešním textem zahajujeme sérii článků o cenzuře literatury v moderní české kultuře; příspěvky vycházejí z případových studií publikovaných v dvoudílné monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014 (1662 stran, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2015). Kniha nechápe cenzuru a regulaci literatury jen jako soubor zákazů brzdících všeobecný pokrok, nýbrž snaží se ji popsat jako komplexní jev zakotvený ve struktuře moderní kultury, jenž literární tvorbu i její recepci nejen omezuje, ale i povzbuzuje, provokuje a obohacuje.

Literatura pro děti a mládež již od svých počátků, kdy se v průběhu 19. století vyčlenila jako zvláštní druh četby, podléhala zvláštnímu dohledu. Nejenže dětem knihy většinou pořizují rodiče a přitom dbají na mravní bezúhonnost svých potomků, ale i samotní autoři a nakladatelé mají poměrně jasnou představu o tom, jaké hodnoty by literatura pro děti měla šířit.

Zásadní problém v tomto propracovaném systému kontroly nastává v případech, když dochází ke společenským a kulturním proměnám. Co se potom děje s dětskou literaturou, která neodpovídá novým hodnotám? Řešení mohou být různá: od výchovné předmluvy přes úpravy samotného díla až k naprostému zákazu vydávání. Ačkoliv po roce 1989 již žádný oficiální zákaz nehrozil, o cenzuře dětské literatury se mluvit nepřestává.

Honzíkova cesta

Asi nejrozsáhlejší debatu na toto téma rozvířily zásahy do knihy Bohumila Říhy Honzíkova cesta. Ta poprvé vyšla v roce 1954, tedy ve vrcholném období socialistického realismu i snah skloubit jeho postupy podle sovětského vzoru s tvorbou pro děti a mládež. Vzorové dílo představovala například Odvážná školačka Jevgenije Lvoviče Švarce a ve stejném duchu poté vycházela i další, dnes již pozapomenutá díla, která měla dětským čtenářům vysvětlit důvody a pozitiva společenské transformace. Ondřej Sekora tak již roku 1951 vydal krátkou povídku pro nejmenší s názvem O traktoru, který se splašil, která mířila proti soukromým zemědělcům. Na ni pak navázal ideologicky blízkou prózou Jak se uhlí pohněvalo, jež líčí význam práce horníků pro socialistickou společnost.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Stefan Segi

Mgr. Stefan Segi, Ph.D. (*1983) vystudoval FF UK. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se populární kulturou a kulturním transferem.
Segi Stefan

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné