Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

„Železné“ experimenty

Oddechový čas
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 158, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo ověřit možnost snížení oxidu uhličitého v atmosféře. Hovořilo se o geoinženýrství. Jaký měly tyto pokusy dopad? Potvrdily se původní předpoklady?

Antropocén bývá nejčastěji definován jako období, v němž se lidstvo stává aktivním geologickým činitelem. Důsledky lidské činnosti jsou dnes zřetelné především na souši, kde člověk aktivně přetváří krajinu, těží suroviny a mění skladbu rostlin a živočichů. V oceánech je situace odlišná. Vzhledem k jejich velikosti a k mohutnosti působících přírodních sil je vliv člověka na mořské prostředí stále pouze okrajový. Je proto paradoxní, že naprosto nejradikálnější návrh, jak řízeně pozměnit fungování naší planety, padl mezi oceánografy. V červnu 1988 prohlásil americký oceánograf John H. Martin (1935–1993) na semináři v Oceánografickém ústavu ve Woods Hole: „Dejte mi půl tankeru železa a udělám vám dobu ledovou.“ Přestože tento výrok nebyl míněn úplně vážně, je dodnes citován v učebnicích mořské biologie i v populárních novinových článcích.

Hlavní část biologické produkce moří a oceánů závisí na mikroskopických řasách a sinicích, které využívají energii světla k fixaci anorganického CO2. Přeměňují ho na organické látky potřebné k vlastnímu růstu, jenž je podmíněn nejenom dostatkem světla, ale také přítomností základních živin. Proto nacházíme nejbohatší mořský život především ve vodách s dostatkem fosforu a vázaného dusíku. Příkladem může být Benguelský proud při pobřeží Jižní Afriky, který je bohatý na živiny a doslova překypuje mořským životem (viz obálku). Existují ovšem i výjimky. V některých částech Tichého oceánu je sice dostatek základních živin, přesto je zde život poměrně skromný. Důvod nebyl dlouho zřejmý, až během osmdesátých let minulého století přišli Martin a další američtí biologové s hypotézou, že život tu může být omezen nedostatkem iontů železa.

Železo je součástí řady důležitých enzymů, a je proto nutnou součástí výživy všech organismů. Železité ionty jsou však v mořské vodě poměrně špatně rozpustné, a proto musí být železo neustále doplňováno přísunem z pevnin. V Atlantském oceánu není s jeho dostupností velký problém díky množství prachu ze Sahary. Zcela jiná je situace v Tichomoří, kde je přísun železa velmi omezený kvůli obrovským vzdálenostem od pevnin a směru převládajících větrů. Mezi oblasti s velmi malým množstvím železa patří severní Tichomoří, část rovníkového Tichomoří a především obrovská rozloha tzv. Jižního oceánu obepínajícího celou planetu mezi 50° jižní šířky a jižním polárním kruhem.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie

O autorovi

Michal Koblížek

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy řas a bakterií. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
Koblížek Michal

Další články k tématu

V. I. Vernadskijuzamčeno

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I....

Všechno už tu bylouzamčeno

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané...

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné