Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

„Železné“ experimenty

Oddechový čas
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 158, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo ověřit možnost snížení oxidu uhličitého v atmosféře. Hovořilo se o geoinženýrství. Jaký měly tyto pokusy dopad? Potvrdily se původní předpoklady?

Antropocén bývá nejčastěji definován jako období, v němž se lidstvo stává aktivním geologickým činitelem. Důsledky lidské činnosti jsou dnes zřetelné především na souši, kde člověk aktivně přetváří krajinu, těží suroviny a mění skladbu rostlin a živočichů. V oceánech je situace odlišná. Vzhledem k jejich velikosti a k mohutnosti působících přírodních sil je vliv člověka na mořské prostředí stále pouze okrajový. Je proto paradoxní, že naprosto nejradikálnější návrh, jak řízeně pozměnit fungování naší planety, padl mezi oceánografy. V červnu 1988 prohlásil americký oceánograf John H. Martin (1935–1993) na semináři v Oceánografickém ústavu ve Woods Hole: „Dejte mi půl tankeru železa a udělám vám dobu ledovou.“ Přestože tento výrok nebyl míněn úplně vážně, je dodnes citován v učebnicích mořské biologie i v populárních novinových článcích.

Hlavní část biologické produkce moří a oceánů závisí na mikroskopických řasách a sinicích, které využívají energii světla k fixaci anorganického CO2. Přeměňují ho na organické látky potřebné k vlastnímu růstu, jenž je podmíněn nejenom dostatkem světla, ale také přítomností základních živin. Proto nacházíme nejbohatší mořský život především ve vodách s dostatkem fosforu a vázaného dusíku. Příkladem může být Benguelský proud při pobřeží Jižní Afriky, který je bohatý na živiny a doslova překypuje mořským životem (viz obálku). Existují ovšem i výjimky. V některých částech Tichého oceánu je sice dostatek základních živin, přesto je zde život poměrně skromný. Důvod nebyl dlouho zřejmý, až během osmdesátých let minulého století přišli Martin a další američtí biologové s hypotézou, že život tu může být omezen nedostatkem iontů železa.

Železo je součástí řady důležitých enzymů, a je proto nutnou součástí výživy všech organismů. Železité ionty jsou však v mořské vodě poměrně špatně rozpustné, a proto musí být železo neustále doplňováno přísunem z pevnin. V Atlantském oceánu není s jeho dostupností velký problém díky množství prachu ze Sahary. Zcela jiná je situace v Tichomoří, kde je přísun železa velmi omezený kvůli obrovským vzdálenostem od pevnin a směru převládajících větrů. Mezi oblasti s velmi malým množstvím železa patří severní Tichomoří, část rovníkového Tichomoří a především obrovská rozloha tzv. Jižního oceánu obepínajícího celou planetu mezi 50° jižní šířky a jižním polárním kruhem.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie

O autorovi

Michal Koblížek

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy řas a bakterií. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
Koblížek Michal

Další články k tématu

V. I. Vernadskijuzamčeno

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I....

Všechno už tu bylouzamčeno

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané...

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné