Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

V. I. Vernadskij

(12. 3. 1863 – 6. 1. 1945)
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 147, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I. Mendělejev a M. I. Sečenov. Největší vliv na něho ale měl zakladatel ruské pedologie V. V. Dokučajev.

Po svých studiích Vernadskij dostal místo jako kurátor mineralogických sbírek na univerzitě v St. Petěrburgu. Později ale podnikl řadu zahraničních cest do zemí západní Evropy a po návratu do Ruska roku 1890 učil krystalografii a mineralogii na Moskevské univerzitě. Zde v roce 1897 obhájil disertaci a později se stal profesorem. V roce 1903 publikoval první knihu Základy krystalografie a v roce 1908 se stal akademikem.

V porevoluční době prošel řadou funkcí, byl např. ředitelem moskevského Institutu rádia. V roce 1918 založil Ukrajinskou akademii věd a stal se jejím prvním prezidentem. Od roku 1922 učil v Paříži na Sorbonně, v roce 1924 pak vydal knihu Geochemie a o dva roky později svoji stěžejní publikaci Biosféra. V roce 1928 založil Biochemickou laboratoř v Moskvě, která pod jménem Vernadského institut geochemie a analytické chemie existuje dodnes. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl s rodinou evakuován do Kazachstánu, odkud se v roce 1943 vrátil do Moskvy, kde v roce 1945 zemřel.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Další články k tématu

„Železné“ experimentyuzamčeno

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo...

Všechno už tu bylouzamčeno

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané...

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné