Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

V. I. Vernadskij

(12. 3. 1863 – 6. 1. 1945)
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 147, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I. Mendělejev a M. I. Sečenov. Největší vliv na něho ale měl zakladatel ruské pedologie V. V. Dokučajev.

Po svých studiích Vernadskij dostal místo jako kurátor mineralogických sbírek na univerzitě v St. Petěrburgu. Později ale podnikl řadu zahraničních cest do zemí západní Evropy a po návratu do Ruska roku 1890 učil krystalografii a mineralogii na Moskevské univerzitě. Zde v roce 1897 obhájil disertaci a později se stal profesorem. V roce 1903 publikoval první knihu Základy krystalografie a v roce 1908 se stal akademikem.

V porevoluční době prošel řadou funkcí, byl např. ředitelem moskevského Institutu rádia. V roce 1918 založil Ukrajinskou akademii věd a stal se jejím prvním prezidentem. Od roku 1922 učil v Paříži na Sorbonně, v roce 1924 pak vydal knihu Geochemie a o dva roky později svoji stěžejní publikaci Biosféra. V roce 1928 založil Biochemickou laboratoř v Moskvě, která pod jménem Vernadského institut geochemie a analytické chemie existuje dodnes. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl s rodinou evakuován do Kazachstánu, odkud se v roce 1943 vrátil do Moskvy, kde v roce 1945 zemřel.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Další články k tématu

„Železné“ experimentyuzamčeno

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo...

Všechno už tu bylouzamčeno

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané...

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...