Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Všechno už tu bylo

Jenom trochu menší
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 154, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané období dokážeme číst v rodokmenu života a srovnávat tyto údaje na různých místech světa. Stovky milionů let do minulosti. Platí-li, že člověk natolik ovlivňuje planetární pochody, že by mělo být jeho období pojmenováno antropocén, jaký podpis po sobě zanecháváme?

Velká část lidských výrobků nejrůznějších velikostních měřítek má značný potenciál k zachování v geologickém záznamu. Dovoluji si odhadnout, že geolog žijící v roce 100 milionů našeho letopočtu nebude našemu období říkat antropocén, ale spíše „antropo-event“, bude jej tedy považovat za jednorázovou událost. Při srovnání s předchozími geologickými epochami však zcela jistě nalezne řadu zajímavých podobností. Stejně jako to dnes činí ichnologové, vědci, zabývající se strukturami substrátů, jež živé organismy přemístily a pozměnily.

Částečně již tento přístup v roce 2014 aplikoval J. Zalasiewicz se svým týmem. Porovnali objem a hloubku lidmi vytvořených struktur se stopami organizmů (především živočichů) a došli ke zjištění, že přemísťování víceméně sypkých či poddajných hmot (bioturbace) způsobované člověkem převyšuje hloubkou a objemem o několik řádů přeměnu hmot působenou všemi ostatními organismy. Z mořských organismů se nejhlouběji zahrabávají drobní rakovci rodu Callianassa; vytvářejí rozsáhlé systémy obytných chodbiček do hloubky až 2,5 m.

Nory suchozemských živočichů nebývají o mnoho hlubší, běžně několik metrů, výjimečně (krokodýl nilský) 12 m. Kořeny rostlin dosahují v suchých prostředích hloubek mnoha desítek metrů a také, ale celkem nepatrně, se podílejí na pohybu (odtlačování) a degradaci (drcení tlakem, rozpouštění) horninových zrn. Naproti tomu lidé vytvářejí poměrně běžně struktury hluboké několik kilometrů (důlní díla, geologické vrty, komplexy s projevy šokové metamorfózy po podzemních jaderných výbuších).

Z trochu jiného úhlu na problém nazíral roku 2014 tým M. Williamse. Hlavním předmětem jejich zájmu bylo porovnat zásadní změny bioturbace v minulých geologických obdobích se změnou na počátku antropocénu. Došli k závěru, že před 542 miliony let, kdy se na Zemi objevili první živočichové (spodní hranice fanerozoika), měla náhlá změna fosilního záznamu podobný charakter jako na počátku antropocénu – tedy dosavadní bioturbace se prohlubuje o několik řádů. A co víc: v obou případech se mění nejen hloubka pronikání do substrátu, ale i použité techniky a účel.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Další články k tématu

„Železné“ experimentyuzamčeno

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo...

V. I. Vernadskijuzamčeno

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I....

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné