i

Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Odložit své pero navždy

Ženské psaní a genderová cenzura v 18. století
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 594, 2016/10
 |  Seriál: Cenzura, 9. díl (PředchozíNásledující)

Intelektuální tvořivost žen byla během 18. století považována za společensky nevhodnou, ve světě ovládaném muži se ocitala na okraji společensky i esteticky přijatelného a zajímavého.

V tehdejší společnosti byly ženské literární ambice kontrolovány, a dokonce bylo běžné je omezovat: pestrá škála disciplinačních praktik sahala od společenského odsouzení, které mohlo vést k autocenzuře nebo dlouhodobě odkládanému zveřejnění (jako v případě Jane Austenové), přes sankce a doporučení toho, co a jak psát a publikovat, zásahy do textu nebo anonymní vydání s paternalistickou předmluvou známého spisovatele (případ Sophie de la Roche) až po explicitní zákaz tvůrčí činnosti, byť byl většinou zdůvodněn racionalistickým poukazem na neužitečnost samoúčelné umělecké tvorby.

Malostranskou rodačku Marii Annu Sagerovou (1719–1805) dnešní literární věda zmiňuje v souvislosti se samotnými počátky novodobého německojazyčného románu. Její dvě prózy, anonymní Die verwechselten Töchter (Zaměněné dcery) a iniciálami M. A. S. opatřený Karolinens Tagebuch (Karolínin deník), vyšly v letech 1771 a 1774 v pražském nakladatelství Wolfganga Gerleho „se souhlasem c. k. cenzury“. Nevíme, zda je nějak ovlivnily zásahy státní cenzury, patrně zde ale nenarazily – nehraje v nich roli ani náboženství, ani politika, spíše však ženská identita a umělecká tvorba žen. Příklad M. A. Sagerové však ukazuje, že mimoběžnost se soudobými konvencemi může mít mnohem dalekosáhlejší následky než klasická mocenská cenzura. Karolínin deník, považovaný dnes za jeden z prvních německojazyčných románů, až na jedinou výjimku dobová literární kritika pominula, autorka se po jeho vydání zcela odmlčela a až do konce 20. století zůstala zcela zapomenuta i literární historiografií.

M. A. Sagerová těží svou tvůrčí sílu z trojí okrajovosti – je píšící ženou, je z Čech a trvá na vlastní nekonvenční estetice. V úvodu ke svému prvnímu románu Zaměněné dcery proklamativně odmítla soudobé literární konvence. Na rozdíl od „mužských pisatelů“ prý nepíše předmluvu, která by vykládala „temná místa temného díla ještě temnějšími výklady“. Nechce jako jiné píšící ženy ani „skrývat skutečné motivy k vydání svého díla – jako jsou vášeň pro psaní, ctižádost, touha po autorství“, ani se nemíní „doprošovat pochvaly“ od kritiků a „temných učenců“, kteří prý musejí všechno od „krásného pohlaví“ také „bez výjimky uznat jako krásné, – a tím se rozumí i tato moje práce“. Sagerová chce podle svých slov hodit „pánům kritikům“ rukavici: „nic na mém dílku nekárejte, ani nad ním nekruťte hlavou! Nebo se vám pomstím pokračováním“.

Svou hrozbu Sagerová vyplnila: poté, co pražský recenzent zkritizoval „velké množství nepravděpodobných událostí a nekonečné uspávající rozhovory“ a druhý kritik litoval málo děje a životnosti, reagovala druhým románem, Karolíniným deníkem. Ten ironicky tematizuje výše zmíněný paternalistický přístup k ženskému psaní (onu již zmíněnou genderovou cenzuru) a využívá ho ve svůj prospěch.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Michael Wögerbauer

Mag. Dr. Michael Wögerbauer (*1972), literární historik, působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se dějinami knihy a literaturou vícejazyčných oblastí ve střední Evropě. Přítomný text vychází ze studie ‚Žádnou pochvalu, nebo odložím své pero navždy‘. Román Karolinens Tagebuch Marie Anny Sagerové, genderová cenzura a mlčení v literárním poli, publikované v dvoudílné monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Wögerbauer Michael

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné